říman - zápočet výpisky

Charakteristické zejména pro dobu pozdního císařství

Kolonové byli lidé pronajímající si půdu (svobodní), ale s postupem krize zůstávali věřitelům dlužní (výroba trpěla konkurencí otrocké práce) došlo k připoutání kolonů k půdě (stali se z nich servi glebae), nesměli opustit pozemky, na kterých pracovali

Jejich práva jako práva svobodných lidí byla zkracována

Narození rozhoduje o právním postavení člověka, pokud se narodí v řídném manželství, rozhoduje právní postavení otce v době početí, ale pokud ne, rozhoduje postavení matky v okamžiku porodu

výjimka: z manželství římské občanky a peregrina se rodil cizinec, z otrokyně se mohl narodit člověk svobodný (až koncem republiky)

Narozením začíná člověk samostatně existovat, ale zájem nenarozeného je také hlídán

Nasciturus iam pro nato habetur (Ten, kdo se má narodit, považuje se již za narozeného) dítěti může být přidělen curator ventris (opatrovník, hájí jeho zájmy)

právní osobnost člověka končí smrtí (velkou kaptisdeminucí při ztrátě svobody)

Právní osobnost člověka je podmíněna trojím stavem

• Status libertatis (stav svobody)

• Status civitatis (stav příslušnosti k římské obci)

• Stastus familiae (stav rodiny)

Změnou některé ze tří skutečností dochází k proměně právní osobnosti objevuje se právní osobnost jiná (při změně rodiny) nebo právní osobnost zaniká

• Captis deminutio maxima – ztráta svobody, úplný zánik právní osobnosti

• Captis deminutio media – ztráta příslušnosti k obci, zanikají veřejná práva, ze soukromých ta, jejichž základem bylo ius civile, z občana se stává cizinec

• Caotis deminutio minima – změna postavení v rodině podmíněná je každodenní jev

Nejzávažnější spory jsou o svobodu člověka (libertales causae, iudicia de libertate), ten má podobu vindikačního procesu, ale ten, o jehož svobodu se jedná, nemůže žalovat sám, musí mít zástupce (vindex nebo assertor libertatis), na člověka se po dobu procesu hledí jako an svobodného, řízení končí výrokem o svobodě či nesvobodě, ale na rozdíl od ostatních sporů lze později znovu soudně rozhodnutý spor vznést zásada ne bis de eadem re při procesech de libertari causa neplatí

Cognatio, založeno na společenství krve (linie přímá nebo pobočná, transversální)

Linie přímá (linea recta) zahrnuje osoby nejblíže příbuzné – děti a děti dětí, rodiče a rodiče rodičů do nekonečna nahoru, rozlišují se ascendenti (linea superiror) a descendenti (linea inferior), mluví se také o stupních příbuzenství quot partus, tot gradus (kolik porodů, tolik stupňů)

Linie pobočná spojuje lidi, kteří mají společného předka, kolateráty – sourozenci, sourozenci rodičů, děti sourozenců rodičů,…, stupně se počítají, ale nerozlišují se ascendenti a descendenti

Iura sanguinis nullo iure civili dirimi possunt (Práva z pokrevenství nemohou být zrušena žádným civilním právem)

Mater semper certa est (Matka je vždy jistá)

Pater est quem nuptiae demonstrant (Otcem je ten, kdo se s ženou oženil)