Výcuc z výcucu římského práva

- rozdělení procesu na 2 stádia:

• in iure - 1. stádium před soudním úředníkem (praetorem)

• apud iudicem - 2. stádium před soukromým soudcem, státem zmocněná soukromá osoba k vyřešení případu a vyhlášení rozsudku

VÝVOJOVÁ STÁDIA SOUDNÍHO ŘÍZENÍ

1. řízení legisakční

   • nejstarší forma, tvrdý formalismus (omezoval obě strany i soudce)

   • nepružné, pomalé řízení, nevyhovovalo potřebám rozvíjející se společnosti

   • Aebutiovy zákony umožnily aplikaci novým forem - proces formulový

2. proces formulový

   • vznikl jako volnější a pružnější způsob projednávání sporných záležitostí v soudní praxi cizineckého praetora (ten kvůli cizincům nemohl aplikovat ryze národnostní legisakční formy - vyhnul se tak formalismům, ceremoniálům, symbolickému jednání)

   • praetor (popř. soudní úředník) vydával na konci 1. stádia formuli - závaznou směrnici pro soudce v 2: stádiu - zesílení úlohy soudního úředníka

   • složení formule: jmenování soudce, tvrzení žalobního nároku (právní základ), právní důvod vzniku žalovaného závazku, příkaz k odsouzení nebo osvobození žalovaného, praescriptiones (co je napsáno vepředu, poznámky od praetora pro soudce)

3. litiskontestace

   • praetor provedl jmenování soudce pro 2. stádium a vyhotovil pro něj formuli, ta ovšem vznikla jako spolupráce praetora s žalobcem a žalovaným

   • považována za začátek sporu, měla závažné právní účinky:

     • měnila povahu práv a povinností sporových stran, novace: obsah staré obligace vtělen do obligace nové, stará práva zrušena - nešlo na ně podat žalobu

     • po litiskontestaci nešlo provádět změny ve formuli

     • právní stav v okamžiku litiskontestace základ pro vynesení rozsudku

     • litiskontestací se zvyšuje odpovědnost žalovaného (ručení za náhody)

     • litiskontestací přecházely všechny žalované nároky na dědice (i ty, které by jinak smrtí zanikly, např. urážka na cti)

4. rozsudek

   • důkazní řízení vedené soudcem, rozsudek vždy podobu peněžního vyjádření

   • rozsudek nabýval právní moci ihned, nebylo proti němu odvolání

   • pokud formule neodpovídala skutkovému stavu, žalobcův nárok odmítnut, dopouštěl li se žalobce pluspetice (žaloval na víc než mohl) ztrácel nárok úplně

   • má deklaratorní povahu (konstatuje, jaká práva existují), je pro strany závazný

5. kogniční řízení

   • některá práva přisuzována do výlučné pravomoci určitých úředníků, odpadalo 2. stádium řízení, rozsudek hned po 1. stádiu - řízení mimořádné

   • dlouho řízení mimořádně a formulový proces paralelné vedle sebe  Dioklecánova reforma zavedla kogniční řízení jako jedinou formu řízení v celé říši

   • zmizela 2 stádia soukromého procesu

   • proces vedl jediný člověk a to městský prefekt

   • rozdělení soudů na vyšší a nižší  možnost odvolání

   • rozsudek zní na to, co bylo skutečným zájmem žalobcem (tzn. ne vždy podoba peněžní kompenzace, ale možné i vydání věci popř. jiné)