Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Některé zákony se opírají až o Zákon 12 desek přesah větví na sousední pozemek – pokud se jedná o polní pozemek, musí být přesah snášen u větví výše rostlých, než 15 stop (nižší větve může oklestit a ponechat si dřevo takto získané), vlastník je povinen dovolit sousedovi každý druhý den vstup na svůj pozemek, aby si mohl posbírat plody tam spadené, vlastník nesmí měnit přirozený odtok dešťové vody ke škodě souseda
Spoluvlastnictví
Vlastnictví jako výlučné právní panství brání každému, krom vlastníka, v jakémkoli působení na věc, tedy je nemožné, aby k jedné věci existovalo více vlastnických práv, ale je možné, aby vlastnictví k jedné věci vzniklo u několika osob zároveň (reálně nedělitelná věc je zděděna několika spoludědici), tak vzniká spoluvlastnictví (communio nebo condominium)
Spoluvlastnictví je jediný vlastnický vztah, ale subjektem je více lidí, kteří sdílejí panství nad věcí, každý má stejná oprávnění, ale při výkonu svých práv k věci je omezen stejnými právy ostatních
Vzájemný poměr spoluvlastníků musí být určen prostřednictvím spoluvlastnického podílu (vyjadřuje míru účasti na jednotlivých spoluvlastníků ve společném vlastnickém vztahu), jedná se o podíl ideální (pomyslný), protože vyjadřuje část nedělitelného pars pro indiviso
Podíl (vyjádřený ve zlomku), je důležitý zejména při stanovování zisku z věci a stanovování podílu na udržování věci, vlastník s ním může nakládat jak chce (nesmí poškodit ostatní vlastníky) pokud se vlastník svého podílu vzdá, dochází k tomu, že podíl přiroste (akrescence) k podílům ostatních spoluvlastníků a to v poměru, jaký vyjadřují jejich původní podíly (prohlašuji tuto kapitolu za zmatečnou ugh)
Nakládání společnou věcí (když účinky postihují celý celek) je podmíněno souhlasnou vůlí všech spoluvlastníků souhlas výslovně i mlčky, princip většiny se uplatňuje až v justiniánském právu
Druhy vlastnictví a formy jeho právní úpravy
Římské právo zná jen jeden druh vlastnictví – všeobecné právní vlastnictví, ale postupně vznikaly vztahy, které byly až později chráněny jako vlastnické
Rozdíly jsou patrné v rozdílné právní ochraně o druzích vlastnictví lze hovořit jen ve spojitosti s právní ochranou
Dominium ex iure Quiritium – kviritské vlastnictví, civilní vlastnictví, chráněno římským právem civilním, subjeketem je římský občan, ochrana se uskutečňuje prostřednictvím reivindikace (civilní vlastnické žaloby), je převáděno jen formálními způsoby nabytí vlastnického práva (nejprve mancipace, později injurecesse)
Od počátku individuální, nejdříve uznáno jen u věcí movitých (zejména mancipačních)
Vlastnictví k půdě – nejprve se prosazuje na pozemku, kde stál dům se zahradou (heredium)