Zápočet výpisky

1. Ostatní druhy originárního nabytí vlastnického práva

• Nabytí vlastnického práva k věci ničí skrz jednostranné uchopení držby

• Základem je ius gentium, historicky nejstarší a nejpřirozenější způsob nabývání práv

• Věc ničí (res nullius) je věc, která dosud nikomu nepatří, většinou věci, které vznikly odloučením od věcí všem lidem společných, volně žijící zvířata a plody moře, věci opuštěné (derelinkvované), věci nepřátelské, nález pokladu (= jisté množství peněz, které bylo ukryto tak dlouho, až zaniklo povědomí o tom, kdo je jejich vlastníkem) polovinu pokladu má nálezce a polovinu vlastník pozemku, kde k nálezu došlo

• Akcese – nabytí vlastnického práva přírůstkem – spojení dvou věcí, jedna ztrácí samostatnost a stává se součástí věci druhé

• Commixtio – smíšení je nabytí spojením dvou sypkých nebo tekutých věcí, spojení může být trvalé – vzniká spoluvlastnictví ke smíšenině (když došlo ke smíšení s vůlí obou), pokud proti vůli můžou se domáhat vlastníci smíšených věcí náhrady na vlastníkovi smíšené věci jako celku, pokud lze věci od sebe oddělit, je možné vymáhat oddělení

• Specifikace – nabytí vlastnictví zpracováním, z materiálu vzniká nová věc; pokud nejde vrátit materiál v původní stav, je majitelem zhotovitel díla (nesmí jít o krádež materiálu!)

• Nabytí plodů – vlastník plodonosné věci nabývá vlastnictví už ve chvíli, kdy se plody stávají samostatnou věcí (vlastnictví separací), poživatel (usufruktář) nabývá plody až sklizní

Kapitola čtvrtá: Ochrana vlastnického práva

1. Vlastnické žaloby

• K ochraně kvirilského vlastnictví se užívala revindikace (vindikace), nejsilnější a nejúčinnější prostředek, používala se, byla-li vlastníkovi věc odňata

• Vindikace je formálním uplatněním vlastnického práva před soudem

• Ve formulovém procesu byla jednoduchá, žalující aktivně dokládal své právo a pasivní odpůrce byl držitelem věci, vindikace byla tedy jednostranným aktem vlastníka, který pozbyl držbu věci, je to žaloba věcná (actio in rem), odpůrce nejde na soudě donutit k vydání věci ten může věc vydat nebo zaplatit peněžitou částku (vydání věci nutné až v justiniánském právu)

• Vindikace úřednického procesu – vlastnictví je subjektivní právo, kterému odpovídají povinnosti ostatních, dochází k exekučně vynutitelnému vrácení věci, žaloba musí směřovat k učité věci (výjimku tvoří vindikace poměrné části), u hromadné věci musí být vlastnické právo prokázáno k nadpoloviční většině kusů, odpůrce sám nic nedokazuje

• K ochraně bonitárního vlastnictví slouží publiciánská žaloba, vzniká z námitky prodané a tradované věci, jedná se o praetorskou žalobu, která zaručuje postavení shodné s postavením kvirilského vlastníka při revindikaci, původní námitka prodané a tradované věci ale nezmizela, už se dále neváže jen na koupí, publiciánská žaloba je fiktivní, žalobce prokazuje základní podmínky vydržení s výjimkou doby, žalovaným je držitel, cíl je stejný jako u vindikace

• Žaloba zápůrčí (actio negatoria) – proti částečnému rušení vlastnického práva, to je zásah menší intenzity než odnětí držby, vlastník musí svoje vlastnické právo dokázat, nemusí ale už odkazovat neoprávněnost zásahu (rušení) žalovaný, který podlehl, musí rušení zanechat a nahradit způsobenou škodu