Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Injurecesse
Je možné ji užít u věcí mancipačních i nemancipačních, vychází z legisakčního procesu, odehrává se před magistrátem
Nabyvatel uchopí věc a pronese vindikační formuli, poté se magistrát otočí na převodce, zda chce provést kontravindikaci – ten je buď zcela pasivní, nebo odpoví záporně, magistrát následně potvrdí jednání stran
Jednostranné uplatnění práva, abstraktní právní jednání, zastoupení není možné, vyloučena je i podmínka nebo lhůta
Časté užívání při zřizování služebností
Tradice
Vychází historicky z práva národů, slouží k převodu mancipačních i nemanipačních věcí, vede k nabytí bonitárního vlastnictví, neformální, kazuální převod vlastnického práva
Může být použit převodcův zástupce i zástavní věřitel
Předání věci z ruky do ruky, které vedlo k nabytí držby s vůlí dosavadního věřitele
Tradice v užším slova smyslu – nabyvatel získává moc fyzicky ovládat, má možnost projevit vůli k věci jako vlastní, jedná se jen o samotné nabývání
kauza tradice nebo také spravedlivý důvod tradice je jednání, které odůvodňuje převod vlastnického práva realizovaný tradicí v užším slova smyslu, např. koupě a prodej, zřízení věna, darování,…, kauza předchází skutečnému odevzdání
Tradice v širším slova smyslu – do předání se zahrnuje i kauza (důvod)
Speciální případy
Nabytí vlastnictví ke státním pozemkům – přiřazené asignací
Nabytí vlastnictví k válečné kořisti – prodávaná ve veřejné dražbě quaestory
Nabytí jmění, které bylo jako celek prodáno ve veřejné dražbě – vlastníkovi odňato na základě odsouzení nebo na základě toho, že byl dlužníkem státu, nabyvatel se stává univerzálním sukcesorem
Nabytí soudním výrokem – audiudikací – stanovení hranic pozemku, rozdělení společné věci
Nabytí rozhodnutím magistrátu
Nabytí (převod) vlastnictví zákonem
Originální způsoby nabytí vlastnického práva
Vydržení – usucaptio
Vychází z představy, že určitou dobu trvající faktický stav je třeba považovat za právní faktický vztah k věci se po určité době mění na vlastnické právo
Držba je rozhodující (zpočátku zřejmě jediný) požadavek, který bylo třeba splnit, aby došlo k nabytí práv tímto způsobem
Doba pro vydržení movitosti je jeden rok, pro nemovitosti je pak lhůta dva roky, uživatel se stává vlastníkem
Jediným omezením je zákaz vydržování věci kradené a věci peregrinů
Nové požadavky jsou formovány s rozvojem římské společnosti
Spravedlivý důvod (nebo kauza či titul, iusta causa, iustus titulus) – odůvodňuje získání držby vedoucí k vydržení
Požadavek dobré víry (bona fides) u držitele, jež vydržením získává vlastnictví
Nakonec se počet podmínek ustálil na pěti:
Res habilis – věc musí být způsobilá být objektem vlastnického práva
Titulus – držba vedoucí k vydržení musí být opřená o důvod, kauzu (viz spravedlivý důvod)
Bona fides – viz výše, nabývající musí být přesvědčen, že nikomu jinému nezpůsobuje újmu, víra je posuzovaná podle okamžiku, kdy k nabytí držby došlo, následná špatná víra nevadí (u lukrativního vydržení se dobrá vůle vyžaduje pořád)
Possessio – držba, základní a nejdůležitější podmínka, zděditelná
Tempus – uplynutí vydržecí doby, považuje se za skončenou počátkem posledního dne