Definice a dělení
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
deklaratorní – stanovují principy a zásady, které mají širší dopad pro daný právní předpis nebo odvětví
zmocňující – dávají oprávnění st. orgánu k podrobnější právní úpravě
teritoriální – prostorová působnost právních norem
dočasné
autonomní - působí dovnitř subjektu
heteronomní - působí vně subjektu
Neklasická struktura
-
kolizní normy - používají se např. v rámci přibližování se právnímu řádu EU, předcházejí kolizi jednotlivých právních řádů, skládají se z:
-
rozsahu popisu situace
-
navázání odkaz na příslušný právní řád
-
-
teleologické, cílové, finální normy - je zde stanoven určitý cíl, ne práva a povinnost, jak tohoto cíle dosáhnout, pokud cíle není dosaženo, měla by nastat sankce prostřednictvím normy s klasickou strukturou (např. zákon o státním rozpočtu stanoven deficit 40 mld.)
-
technické – stanovení postupu dosažení určitého cíle
-
Schválení – schválená norma je nadána pouze existencí, není součástí platného právního řádu a není způsobilá vyvolávat důsledky
Platnost – okamžik rozeslání = zveřejnění ve Sbírce zákonů - Rozeslaná norma se stává součástí platného právního řádu, není ale účinná – není způsobilá vyvolávat důsledky (platnost je předpokladem účinnosti)
Účinnost – okamžik po uplynutí legisvakační lhůty - Norma se stává obecně závaznou a plynou z ní všechny důsledky – neznalost práva neomlouvá
Legisvakační lhůta – doba mezi platností a účinností obecná 15 dní x speciální
Nepravá retroaktivita - otázky vzniku právního vztahu jsou posuzovány podle staré právní úpravy, obsah pak po nabytí účinnosti právní normy se nově řídí podle ní.
Pravá retroaktivita - právní vztahy vzniklé a právem upravené před účinností nové právní normy se zcela a úplně řídí novou právní úpravou.
Zánik PN:
Z vnitřku: uplynutím stanovené doby účinnosti normy
Z vnějšku: zrušení rozhodnutím Ústavního soudu; novelizace mlčky; novelizace - zrušení (=derogace) některých částí, nebo jako celku (=abrogace), má materiální a formální pravidla:
Materiální
Zákon pozdější ruší předchozí
Pozdější speciální norma ruší dřívější obecnou
Obecná norma neruší dřívější speciální
Formální = derogační klauzule
Generální
Generální s demonstrativním výčtem
Taxativní
Definiční znaky PN:
Materiální: normativnost, všeobecná (právní) závaznost, obecnost (absolutní / relativní – zvláštní, jedinečná), státní donucení (vynutitelnost)
Formální: pravomoc, forma
Realizace práva
1) realizace prostřednictvím právních vztahů – PV: abstraktní (absolutní/relativní) / konkrétní (veřejnoprávní/soukromoprávní); PN: hmotněprávní/procesněprávní
2) realizace prostřednictvím aplikace právních norem – soukromoprávní/veřejnoprávní
3) realizace prostřednictvím interních normativních instrukcí
4) realizace prostřednictvím právní odpovědnosti – chování v souladu s PN (secundum et intra legem); chování mimo zákon, vedle zákona (praeter legem) – chování nežádoucí (in fraudem legis, obcházení zákona); jednání proti zákonu (contra legem)