Řešené otázky

Dále např. při dokazování u veřejných listin

1. Mody normativnosti

Objektivní – Příkaz, zákaz dovolení

Subjektivní – Oprávnění, povinnost

1. formy realizace práva

Výkon práv, soukromoprávní úkony, veřejnoprávní úkony, interní instrukce

1. právní odpovědnost

uplatnění nepříznivých právních důsledků, stanovených právní normou, vůči tomu, kdo porušil právní odpovědnost.

Zahrnuje v sobě:

• prvek nepříznivých právních následků (zatížení rušitele právem stanovenými následky v materiální nebo osobní sféře),

• prvek státního donucení (buď realizace sankce – donucení nepřímé, nebo nucené splnění právní povinnosti – donucení přímé).

1. stare decisis

povinnost soudu rozhodnout podle předchozího precedentu (u nás neplatí, ale soudy by se měli rozhodovat stejně, právní jistota)

1. lex ferenda

Podle práva, jaké by mělo být, ne které platí – rozdíl oproti de lega lata

1. rozdíl jazykový a teleologický výklad

Jazykový je někde nahoře a teleologický je výklad účelový (proč ta právní norma vznikla, k čemu tady dnes je)

1. kdy se stane IPA právní skutečností

Ve chvíli, kdy zakládají, mění nebo ruší právní vztahy (vytvářejí novou právní situaci)

1. co je to princip subsumpce

podřazení konkrétního případu pod právní normu

1. Jak souvisí argumentum a simili s demonstrativním výčtem

Argumentum a simili – Důkaz podobnosti

Demonstrativní výčet může určovat přímo postup, podle arg. a simili – Používá se např. podobně.

Jedná se pak o charakter tzv. legislativní zkratky a umožňuje použití analogie

1. Usus longeavus

dlouhotrvající masové faktické uskutečnění určitého chování u pr. Obyčeje

1. Opinio juris

Povědomost o právním charakteru obyčeje

1. Rule of Law

vláda práva, v anglosaském právu, o právní stát formulován jako panství práva, které je naplňováno v průběhu soudního procesu

1. Primární a sekundární povinnost (v kontextu odpovědnosti)

primární právní povinnost → porušení primární povinnosti → sekundární právní povinnost

1. Čím se zabývá Hermenautika

nauka o interpretaci práva

1. Ústavní soud jako negativní normotvůrce

Ústavní soud působí jako negativní zákonodárce, protože má pravomoc neústavní normy rušit, nikoliv nahradit pozitivním zněním předpisu.

1. Jak souvisí argumentum per eliminationem a taxativní výčet?

argumentum per eliminationem – důkaz vyloučením, např. existuje-li taxativní výčet trestů, nelze použít jiný trest než uvedený;

1. Jak souvisí dispozitivní norma s autonomní vůli

Dispozitivní norma na rozdíl od kogentní umožňuje autonomii vůle.

1. Co je to zájmová teorie?

Rozdělení na soukromé a veřejné právo

římský právník Ulpián, co slouží zájmu jednotlivému člověku je právem soukromým, co odpovídá zájmu státu je právo veřejné

1. Co je to generální derogační klauzule