teorie práva hotové vypracované otázky

v civilním řízení platí, že žalobce je dominus litis = pán sporu

• musí unést důkazní řemeno – musí prokázat to, co tvrdí

• žalobce má zásadu dispoziční = bude na žalobci, zda vůbec podá žalobu, jak vymezí předmět žaloby (v petitu žaloby), zda dojde ke smíru, zda žalobu stáhne, zda podá opravné prostředky nebo ne

• žalobce disponuje s procesem, soudce je vázán návrhy stran

• nemůže přisoudit více a navrhovat důkazy, které nikdo nenavrhuje, ale nemusí provést všechny důkazy, souhrnně to vede k zásadě projednací= zásady formální pravdy – soud ukončí řízení, jakmile je projednáno, co projednáno mělo být, věc je možno uzavřít, rozsudek pro uznání

• hned v prvním stání se přizná a souhlasí, rozsudek pro zmeškání – nedostaví se na první jednání bez omluvy - „kontumace“

trestní řízení

• zásada oficiality – úřední povinností prokazovat důkazy, vyšetřovatel pod dohledem zástupce státu

• úkolem je vyvrátit presumpci neviny (domněnka – určitá skutečnost je pravděpodobná, často i jinde – domněnka otcovství), presumpce má chránit toho kdo je obviněn, ale i k obvinění je třeba důkazů, je třeba provádět všechny důkazy i ve prospěch obviněného

zásada legality

• příslušné orgány činné v trestním řízení jsou povinny stíhat jakoukoli trestnou činnost, o které se dozví, zásada oportunity u nás není

• kdyby neplatila zásada legality, nemusí stíhat všechny trestné činy, pouze ty, které jsou závažné (např. USA), postavení poškozeného je různě silné, může být ovlivněno soukromoprávními rysy

• stát nese důkazní břemeno, veřejná žaloba, vedoucí zásada je objektivní = materiální pravdy = musí být bez pochyby dokázáno, že osoba obviněná je pachatelem trestného činu, jinak in dubio pro reo = s pochybami rozhodnuto v jeho prospěch (obviněného), in dubio mitius – při pochybách rozhodovat mírněji

Nalezení právní normy a operace s ní (výklad, interpretace)

• Z formálního pohledu je nezbytné, aby norma byla účinná, aby byl ověřen její autentický text, aby nebyla v rozporu s jinou normou, a je třeba provést její výklad. Je třeba dbát na hierarchii norem (v případě rozporu)

• Výklad (interpretace) právní normy

  • Hermeneutika hledá způsob správného výkladu čili interpretace práva

  • Výklad gramatický poznává slovo, výklad logický zjišťuje myšlenky, tj. smysl obsahu poznávaných norem.

  • Jediný správný výklad je gramaticko-logický

Cílem a vyvrcholením celého procesu aplikace je vydání AAP (aktu aplikace práva) = IPA, individuální normy

• V rámci aplikace dochází k subsumpci (podřazení) individuální, konkretizované a dynamické skutečnosti pod statickou právní normu, která stále zastarává.

• Určitým východiskem k přezkoumání tohoto rozporu je možnost uvážení (diskreční právo) státního orgánu. Toto uvážení je vždy omezeno normou a podléhá zásadám průběhu aplikace práva.