teorie práva hotové vypracované otázky

7. Návrh zákona se čte třikrát

1. čtení

• subjekt zákonodárné iniciativy (vláda, poslanec…) předkládá dolní komoře návrh zákona, dolní komora se seznamuje s hlavními zásadami návrhu.

• Pakliže se to zdá být v pořádku, komora vyjádří vůli se tím zabývat (výbory, komise: ústavně právní, rozpočtový výbor, další komise, specializující se na danou problematiku

2. Čtení

• zpravodaj komisí seznamuje komoru s připomínkami, hlasuje se o připomínkách

• Mezi druhým a třetím čtením je text upraven

• možnost přílepků, lobby, tlaky... (přesto se u nás jednací řád nezměnil...)

3. Čtení

• úplný text, jedná se o celém návrhu zákona – schválení zákona (někdy se vyskytnou připomínky i v této fázi, jsou tam začleněny a takto mohou vznikat slabiny v zákonech)

• K přijetí zákona je třeba prosté většiny z přítomných poslanců parlamentu obou sněmoven.

• Zákon podepisuje prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda vlády. Prezident má právo suspenzivního veta.

• Nakonec nastupuje proces publikace ve Sbírce zákonů a proces rozeslání. Zákony, zákonná opatření i usnesení musí být publikovány. Fakultativně se publikují obecně závazné vyhlášky zastupitelstev a mezinárodní dohody

Náležitosti tvorby práva

• 1. Formální (aby byl z právního hlediska předpis bezvadný)

• 2. Matriální (aby byl předpis efektivní)

  • 1. Formální náležitosti (způsobilý orgán)

    • Legislativní kompetence

      • podmíněná – pouze tehdy, je-li naplněna nějaká podmínka (zmocnění)

      • nepodmíněná – kdykoli mohu z vlastní iniciativy tvořit předpisy

      • omezená – týká věcné působnosti, např. obec X kraj...

      • neomezená – parlament

    • Technika normotvorného procesu

    • Princip hierarchie právních norem

  • 2. Materiální náležitosti

    • Zákonodárce potřebuje tyto informace:

      • normativní: znalosti o daném a účinném objektivním právu jako celku. Není možné, aby zákonodárce ignoroval vztahy práva a ostatních systémů, právní vědomí

      • aplikační, realizační: vědomost o tom, co má norma způsobit a zjištění toho, zda to skutečně způsobila

      • literární: zájem o výsledky právní vědy v daném směru (časopisy, tisk)

      • doktrinální: na předpisu týkajícím se např. nějaké specifické profese by se měli podílet daní profesionálové

      • faktografické: společenské skutečnosti, které vyžadují právní úpravu, je třeba znát i okolnosti, které na ni mají vliv + informace o dosavadním působení právní úpravy

Nedostatky tvorby práva

• formulace právních z hlediska srozumitelnosti

• rozpornost norem práva

• mezerovitost právní úpravy

• velké množství právních předpisů

• značné množství podzákonných právních aktů

• časový stres při vydávání norem ústící v jejich menší kvalitu a potřebu brzké novelizace

• formulace norem nikoli z hlediska potřeb vývoje, nýbrž z hlediska dosažení kompromisu mezi různými zájmy