Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




TP - Pražská scripta

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.26 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Jiné země a mezinárodní právo

v Rakousku a Německu jsou podle Ústavy zásady a obecná pravidla mezinárodního práva přímo součást vnitrostátního 

práva

ve Franci  se uplatňuje preventivní přezkoumání souladu mezinárodní smlouvy s Ústavou

28. Právo Evropské unie a jeho vztah k vnitrostátnímu právu

Evropské právo

Evropské právo je specifickou částí mezinárodního práva se stále silnějšími prvky federativními

Původně vzniklo jako regionální mezinárodní právo tří společenství (Evropského hospodářského společenství, Evropského 
společenství uhlí a oceli, Evropského společenství atomové energie) a jeho doplněním a rozvinutím v podobě unijního práva 
v rámci Evropské unie na základě Mastrichtské smlouvy z r.1993 získalo a stále více získává hybridní charakter – zahrnuje 

elementy mezinárodního a vnitrostátního práva 

Evropské právo (primární a sekundární)

Od Lisabonské smlouvy již nemluvíme o právu komunitárním a unijním, ale o právu Evropské unie 

 Prameny práva v EU:

primární právo – je mezinárodním právem (smlouvy mezi členskými státy a smlouvy mezi EU a třetími státy)

sekundární právo – právo vytvořeno evropskými institucemi (Komise, Rada, Parlament) – jsou akty orgánů Unie 
přijaté při výkonu svěřených pravomocí- jedná se především o nařízení, směrnice, rozhodnutí 

judikatura Evropského soudního dvora – má (minimálně) kvaziprecedentní charakter

Primární právo EU – primární právo tvoří:

1) mezinárodní smlouvy uzavírané mezi členskými státy v základních (institucionálních) otázkách 

2) smlouvy mezi EU a dalšími státy 

primární právo upravuje zejména rozsah pravomocí EU a členských států a činnost jednotlivých institucí EU

orgány EU si (na rozdíl od ústavních orgánů) nemohou samy stanovit rozsah své působnosti ani způsob jejího uskutečňování
– jejich pravomoc a působnost je odvozena od vůle členských států; mohou však (ve smluvně stanoveném rámci) vykonávat 
své pravomoci z velké části bezprostředně

Témata, do kterých materiál patří