TP - Pražská scripta

delikty z porušení povinností upravených soukromoprávní metodou úpravy

Soukromoprávní delikty

druhy soukr. deliktů jsou obsaženy v občanském nebo obchodním zákoníku, zákoníku práce a v dalších zákonech

od veřejnoprávních deliktů se liší hlavně způsobem ochrany objektu, který delikvent ohrožuje nebo vůči němuž působí 

škodlivě, a tomu odpovídající povahou a způsobem realizace donucení

vzniká zde paritní vztah právní odpovědnosti mezi delikventem na straně jedné a tou FO nebo PO, jíž vznikla delikventovým 

jednáním újma na jejích právem chráněných zájmech, (poškozeným) na straně druhé

domáhání se postihu delikventů je v dispozici poškozeného, probíhá však prostřednictvím třetího subjektu (soud, rozhodce, 

81

arbitr)

jedná se převážně o delikty majetkoprávního charakteru – způsobení škody, prodlení při plnění dluhu, bezdůvodné 

obohacení

také sankce je typicky majetkové a směřuje k reparaci (kompenzaci, odškodnění) nebo k restituci (obnově narušeného 

stavu)

Veřejnoprávní delikty

vzniká zde odpovědnostní vztah delikventa vůči subjektu, kterým není poškozený; je jím stát, resp. jiná veřejnoprávní 
korporace

majetkový charakter deliktu není tak výrazný, ale v tomto směru není rozlišení od soukromoprávních deliktů nijak 
jednoduché

na prvním místě stojí represivní sankce = postih delikventa, zároveň však působí preventivně (je to jednak individuální 
prevence vůči delikventovi, ale také generální prevence, která je spojena s obecným působením na veřejné mínění 

společnosti)

na rozdíl od soukromoprávních deliktů zde není promlčení spojeno s aktivní činností poškozeného; promlčení zde znamená 

zánik možnosti delikventa postihnout ze strany veřejné moci

patří sem zejména: trestný čin, přestupky a jiné správní delikty, disciplinární delikty