TP - Pražská scripta

je ten, kdo se dopustí porušení právní povinnosti a kterému současně právo přiznává způsobilost k protiprávnímu 
jednání (právní teorie pro ně vyžaduje tzv. relativní svobodu vůle)

▪

musíme posuzovat 2 kategorie:
•

zda může být nositelem právní odpovědnosti jen FO nebo i PO
◦

Např.odpovědnost za přestupky podle platného českého práva nesou pouze fyzické osoby; jiné druhy 
odpovědnosti mohou nést i právnické osoby (nejčastěji nesou odpovědnost u soukromoprávních deliktů, 

mohou nést i odpovědnost správní a nově i trestní)

◦

Veřejnoprávní korporace – např.odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či 
nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci

•

u FO musí být splněny 2 podmínky, aby mohla nést odpovědnost:
◦

Věk (např. 15 let u trestní odpovědnosti) – pokud není podmínka splněna, může event. nést odpovědnost 
někdo jiný (zákonný zástupce), nebo právní odpovědnost nelze vyvodit (možnost ochranné výchovy)

◦

Psychický stav v době spáchání deliktu – zda je delikvent schopen rozpoznat následky jednání a zda je 
schopen jednání ovládnout; příčetnost

◦

Subjektivní stránka deliktu

▪

zahrnuje vniřní znaky, týkající se duševního života toho, kdo se dopustil deliktu (rušitele)
•

duševní život člověka je nerozlučnou jednotou duševních procesů (vnímání, myšlení, představivosti, vůle a 
citu)

▪

Vymezena třemi prvky:

•

a) motiv – dlouhodobá pozitivní či negativní orientace delikventa (polehčující x přitěžující)

•

b) pohnutka – momentální podnět jednání

•

c) zavinění – vniřní, psychický vztah rušitele k protiprávnímu jednání a následku
◦

je založeno na spojení prvků vědění (intelektuální složka zavinění) a prvků vůle (volní složka zavinění)

▪

volní složkou se rozumí nejen chtění, ale i srozumění s rozhodnými skutečnostmi