TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Aplikace práva podle analogie a extenzivní výklad
•
analogie
◦
státní orgán výjimečně při rozhodování individuálního případu může zjistit, že normativní akt na takový případ
nepamatuje
◦
v některých právních odvětvích je dovoleno rozhodnutí věci na základě aplikace práva podle analogie, použije se právní
normy, která předvídá případ nejpodobnější
◦
ve veřejném právu ji nelze použít vůbec, v trestním právu je zakázána analogie v neprospěch obžalovaného
◦
orgány dělají jen, co zákon výslovně dovolí, postup analogie má vyplňovat „mezery v právu“
•
extenzivní výklad
◦
v trestním právu přípustný, stojí naproti analogii, má určité meze
•
např. TČ porušení domovní svobody: „Kdo vnikne do domu či bytu někoho jiného…“
◦
analogie – dům, byt → kůlna, garáž apod. – ZAKÁZÁNO!
◦
extenzivní výklad – dům, byt → ale i obydlený ateliér, dostatečně oplocená zahrada apod.
48. Základy právní argumentace
•
argumentace = „uvádění důvodů pro určité tvrzení“
Dvě roviny argumentace v právu:
•
Skutková (quaestiones facti) – cílem je zjištění skutkového stavu (co se stalo – např. kdo, kdy, jak, proč spáchal trestný čin,
kolik bylo pachatelů, kdo je dlužníkem…).
◦
použití důkazních prostředků (viz otázka 53)
▪
výpovědi, listinné důkazy, znalecké posudky, předměty doličné, ohledání na místě činu, rekonstrukce trestního
činu…
▪
usnadnění právními fikcemi, axiomy a domněnkami
◦
často argumentum ex exemplo – argumentace typickými případy, které lze s příslušnými změnami („mutatis
mutandis“) vztáhnout na daný skutkový stav
◦
induktivní postup (závěry z faktických poznatků)
•
Právní (quaestiones iuris) – subsumpce (podřazení) skutkového stavu pod právní normu/y.