TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
◦
adekvátní výklad (doslovný) – převažuje; smysl určitého ustanovení interpretovaného textu se nezmění ani při
zohlednění jeho kontextu
46. Použití historického a teleologického výkladu v právní interpretaci
Historický výklad
•
(resp. subjektivně historický výklad) – cílem je zjištění úmyslu zákonodárce, účel, cíl, který přijetím zákona sledoval
•
roli hrají: obecná ustanovení zákona, preambule, dobové dokumenty (např. zápisy z jednání PS) a především důvodové
zprávy k přijetí
•
často se zaměřuje na analýzu dokumentů, které provázely vznik vykládaného textu
75
•
význam historického výkladu je nižší u starších zákonů (u nich je naopak vhodnější teleologický přístup)
•
argumenty pro využití historického výkladu jsou především demokratický princip (reprezentace lidu zákonodárcem) a
princip dělby moci
•
argumenty proti jeho přílišnému preferování jsou pak právní jistota a požadavek hodnotové bezrozpornosti právního řádu –
vzhledem k tomu, že zákonodárcem je parlament, je problematický i předpoklad jeho jednotné vůle
•
v našich podmínkách jsou zdrojem pro historický výklad především důvodové zprávy k přijetí zákona
◦
problém je, že důvodovou zprávu tvoří navrhovatel (většinou vláda), ovšem během projednávání ve sněmovně dochází
k přijetí řady pozměňovacích návrhů (mnohdy jen minimálně zdůvodněných), s nimiž důvodová zpráva nepočítá
•
někteří autoři pak hovoří ještě o objektivně historickém výkladu – jeho cílem je zjistit, jak bylo v době vydání zákona zákonu
rozuměno jeho adresáty
•
v případě přímého rozporu textu zákona se záměrem zákonodárce se tento rozpor řeší ve prospěch textu
Teleologický (teleologicko-axiologický) výklad
•
zvažuje objektivní účel a smysl právní úpravy vzhledem k sociálnímu a politickému kontextu v době aplikace – podmínkám,
v nichž se úprava realizuje (= zvažuje se, jaký účel úprava plní v současné společnosti)