TP - Pražská scripta

rozlišujeme veřejný a soukromý zájem: útok na veřejnoprávní zájem → veřejnoprávní charakter deliktu

jedním jednáním může být způsobeno několik deliktů

o

Subjekt deliktu

ten, kdo se dopustí porušení právní povinnosti a právo mu současně přiznává způsobilost k 
protiprávnímu jednání

tyto subjekty musí mít relativní svobodu vůle = musí být způsobilé volit právu odpovídající variantu 
svého chování

musíme posuzovat 2 kategorie:

zda může být nositelem právní odpovědnosti jen FO nebo i PO

Např.odpovědnost za přestupky podle platného českého práva nesou pouze fyzické 
osoby; jiné druhy odpovědnosti mohou nést i právnické osoby (nejčastěji nesou 

odpovědnost u soukromoprávních deliktů, mohou nést i odpovědnost správní a nově i 
trestní)

Veřejnoprávní korporace – např.odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným 
rozhodnutím či nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci

u FO musí být splněny 2 podmínky, aby mohla nést odpovědnost:

Věk (např. 15 let u trestní odpovědnosti) – pokud není podmínka splněna, může event. 

nést odpovědnost někdo jiný (zákonný zástupce), nebo právní odpovědnost nelze 
vyvodit (možnost ochranné výchovy)

Psychický stav v době spáchání deliktu – zda je delikvent schopen rozpoznat následky 
jednání a zda je schopen jednání ovládnout; příčetnost

o

Objektivní stránka deliktu

ty prvky protiprávního a společensky škodlivého jednání, které je charakterizují jako určitý akt navenek 
projeveného chování

84

základní prvky objektivní stránky porušení povinnosti:

jednání jako akt volního, a to protiprávního jednání

protiprávní jednání = projev lidské vůle ve vnějším světě, je-li v rozporu s právem 
(contra legem)

takové jednání zahrnuje jak fyzickou (vnější), tak psychickou (vnitřní) stránku – nelze 
je oddělit, právo nikdy nepovažuje za jednání pouhou myšlenku (představu možného