TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o
3) právní předpisy jiných států, které mají povahu listinných důkazů jako veřejné listiny
dokazování usnadňují právní domněnky a fikce:
o
Právní domněnky
založeny na obecné životní zkušenosti – např.otcovství při narození dítěte v dané lhůtě
vyvratitelné (je možný důkaz opaku) x nevyvratitelné (ty jsou zcela výjimečné)
o
Právní fikce
vychází z uměle vytvořeného skutkového předpokladu
většinou legislativně-technický základ – např. určení poloviny měsíce nebo fikce doručení písemnosti,
kterou adresát odmítl přijmout
vyvrátit lze jen ve výjimečných případech, kdy to zákon dovoluje
b) Rozdíly mezi druhy řízení ve zjišťování skutkové podstaty:1) Trestní řízení
Na dokazování jsou kladeny nejsilnější požadavky
a) zásada objektivní (materiální) pravdy – nelze použít nezákonné důkazy, vina musí být prokázána jednoznačně a
nepochybně (⇒ zásada in dubio pro reo, souvislost s presumpcí neviny)
b) zásada legality – příslušné orgány činné v trestním řízení jsou povinny stíhat každou trestnou činnost, o níž se dozvědí –
důkazní břemeno nese stát
2) Civilní řízení
prvky zásady formální pravdy – výsledek procesu závisí na dodržení formálních náležitostí, postačuje určitá
pravděpodobnost, že prokázané je pravdou
neplatí zde presumpce neviny ani zásada in dubio pro reo
na rozdíl od trestního procesu jsou možné:
o
rozsudek pro uznání – žalovaný přiznal vinu v plném rozsahu (⇒ většinou není třeba provádět důkazní řízení)
o
rozsudek pro zmeškání – žalovaný bez řádné omluvy zmeškal první státní ⇒ je vyhověno žalobě
důkazní břemeno nese žalobce
žalobce je pánem sporu („dominus litis“) – disponuje žalobou i v průběhu řízení
zásada projednací – soud přihlíží jen k důkazům navrženým stranami (nemusí ale provést všechny)