TP - Pražská scripta

jednání), ani vůli neprojevenou vnějším aktem směřujícím k jejich uskutečnění

škodlivý následek takového jednání

jednání ad a) způsobí určitý škodlivý následek, což je spojeno se vznikem právní 
odpovědnosti

= porušení či ohrožení právem chráněných společenských hodnot, vztahů, zájmů

delikt vždy způsobuje společnosti nebo jejím občanům (nebo i jiným subjektům) 

nějaký negativní následek (materiální či nemateriální újmu)

příčinná souvislost mezi jednáním a následkem (kauzální nexus)

určitý subjekt může být činěn odpovědným za delikt pouze v případě, že jeho jednání 
určitý následek přímo vyvolalo

není-li zjištěna příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a následkem, je právní
odpovědnost za zkoumaný následek zpravidla vyloučena

důležité okolnosti vylučující trestnost (např. nutná obrana, krajní nouze, dovolené použití 
zbraně,…)

čl.23 Listiny 

o

Subjektivní stránka deliktu

zahrnuje vnitřní znaky, které se týkají duševního života delikventa

vymezena třemi prvky:

motiv – dlouhodobá pozitivní či negativní orientace delikventa (polehčující x přitěžující)

pohnutka – momentální podnět jednání

zavinění – vnitřní psychický stav delikventa k jednání a následku

zkoumáme dvě složky:

vědomí – musí si být svého jednání vědom

vůli – složitější – jaký byl jeho skutečný psychický stav k jednání a následku (např. ví, že se 

dopouští činnosti, která má znaky deliktu, ale není schopen jednání ovládnout – reflexivní 
pohyb, závažná duševní porucha či nemoc)

druhy zavinění – viz otázka 52

52. Zavinění a jeho formy

Zavinění

zavinění spadá do subjektivní stránky deliktu (spolu s motivem a pohnutkou)

je to vnitřní psychický vztah delikventa k jednání a následku

klíčové pro zkoumání zavinění jsou 2 složky: vědomí a vůle