TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
◦
R. Nozick (nároková teorie spravedlnosti) – základem spravedlnosti je otázka oprávněnosti vlastnického práva, která
spočívá:
▪
ve spravedlivém nabytí vlastnictví
▪
ve spravedlivém převodu vlastnictví
▪
ve spravedlivé nápravě v případě porušení některé z předchozích zásad
◦
F. A. von Hayek (neoliberál, odpůrce sociální spravedlnosti) – za spravedlivé lze označovat pouze lidské chování či jeho
pravidla (spontánní tržní řád tak stojí mimo kategorie spravedlnosti či nespravedlnosti, protože nemá vlastnosti živé
bytosti)
▪
distributivní spravedlnost je pak v rozporu s vládou zákona a svobodou, kterou má právní stát zabezpečit
•
Gerloch: Vztah právní a sociální rovnosti◦
R. Jhering – právo směřuje ke zmírnění nerovnosti, je tu proto, aby silnější nemohli všechno. Proto nemůže být
založeno jen na formální rovnosti
◦
řešení závisí také na společenském vědomí (=současný názor: spravedlnost není dána apriorně, ale historicky) –
některá východiska však ve vývoji přetrvávají:
▪
obnovení rovnovážného stavu – např. vztah mezi deliktem a sankcí
•
typické pro komutativní spravedlnost, teoreticky bez vztahu k sociálním aspektům (v praxi se promítnou,
např. může dojít ke zmírnění náhrady škody)
▪
distributivní spravedlnost – rozdělování podle stejného měřítka – všichni nemusí nutně dostat stejně, to by
znamenalo rozdělení podle kritéria výsledků, další možná kritéria jsou:
105
▪
výkon
▪
sociální stav
▪
příležitost
▪
odůvodněné potřeby
▪
pořadí
•
komutativní a distributivní spravedlnost je tak třeba oddělit
◦
kritérium redistribuce vzniká společenským konsenzem
◦
v obdobných případech je třeba postupovat obdobně
•
Gerloch: Formální a obsahové pojetí spravedlnosti (x Boguszak)◦
aby mělo toto rozdělení smysl, vnímáme formální spravedlnost jako „zákonnou spravedlnost“, i tak do sebe pojímá
určitá obsahová kritéria