TP - Pražská scripta

účelům (mě osobně se tahle definice moc nezdá)

•

Boguszak: „za hodnoty označujeme jevy, jež lidé považují za základní blaha, jichž je třeba dosahovat či je uchovávat a 
chránit“

•

Hodnoty mají:

◦

objektivní prvek = hodnota vázaná na určitou potřebu

◦

subjektivní prvek = výsledek subjektivního hodnocení potřeby

•

hodnoty se v čase proměňují

•

potřeba = „aktuální stav nedostatku něčeho“ ⇒ do jisté míry platí nepřímá úměrnost mezi hodnotami a potřebami – v čele 
hodnotového žebříčku člověka, společnosti atd. bývají momentálně neuspokojené potřeby – hodnotový žebříček však 
vzniká v společnosti působením více faktorů

•

materiální x duchovní hodnoty
◦

materiální hodnoty – lidský život, zdraví, majetek, životní prostředí, kulturní památky…

▪

= hodnoty, které se odrážejí v základních lidských právech a svobodách

◦

duchovní hodnoty – svoboda, rovnost, jistota, spravedlnost (vyžadující vyvážení předchozích tří)

▪

= zjednodušeně zároveň výchozí ideje práva (od dob VFR), které jsou dále převáděny na právní principy

•

v právu se odrážejí hodnoty, které jsou uznávány společností jako celkem – právo je tak prostředkem k dosažení hodnot, na 
které je politika státu orientována

◦

-> při vzniku norem a jejich posuzování z hlediska jejich účelnosti je tak součástí i posouzení otázky, nakolik směřují k 
cílové hodnotě

•

vždy je zásadní otázka mezí ingerence práva v zajišťování hodnot – do jaké míry má právo do zajišťování hodnot zasahovat –
v soudobých právních státech tyto meze tvoří základní lidská práva a svobody

•

hodnoty a vztahy mezi nimi jsou nutně relativní, mezi jednotlivými státy najdeme mnohé rozdíly

103

•

mezi hodnotami nastávají konflikty, preferovat určitou hodnotu bývá možné jen na úkor jiné hodnoty – preference může být
v demokratickém právním státě jen relativní, nelze některou z hodnot zcela zanedbat