TP - Pražská scripta

Základní lidská práva jsou chráněna obecnými soudy

Vznikem Rady Evropy a podepsáním Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod je možná i mezinárodní 

soudní ochrana lidských práv u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (po vyčerpání všech možností ochrany ve 
státě a po uplynutí 6 měsíců od vynesení posledního pravomocného rozsudku ve věci)

Nezávislá soudní moc zabezpečuje ochranu práv jednotlivce, ale také s ohledem na veřejné blaho

Rozhodování soudů v oblasti ochrany lidských práv má kvaziprecedenční smysl – zajišťuje větší jistotu

Vývoj základních práv je podmíněn společenským konsensem – systém těchto práv není přesně uzavřený, ale je nepřípustné 
zmenšovat rozsah práv dosažených mezinárodní a společenskou shodou

Konsensus = chápání lidských práv neutrálně, bez ohledu na ideologie

Dodržování lidských práv je dnes podstatným znakem demokratických států – u principu majorizace zajišťují lidská práva 

ochranu jednotlivce před mocí většiny – (lidská práva omezují suverenitu lidu suverenitou jedince)

62. Základní práva a svobody a jejich význam v demokratickém právním státě; kolize

základních práv a svobod

Základní práva a svobody jsou subjektivní práva fyzických (případně i právnických) osob, jimiž odpovídají povinnosti státu.

základní lidská práva jsou zvláštním druhem subjektivních práv

lidskými právy a svobodami myslíme práva v užším smyslu (nejsou to práva politická či menšinová)

podléhají veřejnoprávnímu režimu (povaha veřejných práv ve vztahu k veřejné moci)

jsou chápána jako nadpozitivní – nejsou zrušitelná státem, ten je má pouze garantovat a chránit (buď nezasahováním do 

těchto práv, nebo jejich aktivním zaručením)

jsou chápána jako přirozená ve smyslu jejich nezrušitelnosti, univerzálnosti a nezadatelnosti – člověk se jich nemůže vzdát