TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Základní lidská práva a svobody
Základní lidská práva a svobody → představují nejdůležitější subjektivní práva, která jsou ústavně zaručena Listinou
základních práv a svobod (č.2/1993 Sb., která je dle čl.112 Ústavy ČR součástí ústavního pořádku) a mezinárodními
smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Jejich rozsah není uzavřený a není dán Listinou ani pozitivním právem → jsou to práva přirozená (to deklaruje i preambule
Listiny)
o
často je lidským právům přičítána nadpozitivní platnost
o
iura merae facultatis → člověk nenabývá práva od jiného, nábrž vyplývají přímo z jehi postavení ve společnosti
o
měly by být výsledkem konsenzu
Pojem lidských práv
pojem lidských práv – plodem politické teorie a praxe 17. a 18.století – souvisí s teorií společenské smlouvy
o
podle teoretika Johna Locka – mají všichni lidé už před uzavřením společenské smlouvy přirozené právo na život,
svobodu a vlastnictví a politická moc je pak zřízena proto, aby tato přirozená práva chránila
právní postavení středověkého člověka – charakterizováno jako povinnosti (vůči Bohu, králi, vrchnosti, i církvi) – politická
teorie a praxe začíná zdůrazňovat, že , všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými
99
nezcizitelnými právy' (prohlášení nezávislosti USA ze 4.července 1776)
na evropském kontinentu – prosazení zvyku sepisováni katalogu lidských práv, které má státní moc zaručovat
zakládající význam má (odhlédneme-li se od dlouhé a poněkud odlišné anglické tradice listin práv – Magna charta
Libertatum z r.1215, Petition of Rights z r.1627, Bill of Rights z r.1689)
→ Deklarace práv člověka a občana z 26.srpna 1789 (jeden z prvních plodů Velké francouzské revoluce)