TP - Pražská scripta

o

nicotnost je jakýmsi opakem účinnosti – neplatí presumpce správnosti, nejsou účinné, právně neexistují, 
nenabývají právní moci, jsou nevykonatelné a nemají schopnost vyvolávat následky 

rozlišení pravomoci a působnosti má praktický význam → nedostatek pravomoci má zásadně jiné právní důsledky než 

překročení kompetence, významné pro odlišení nicotných od vadných pr. aktů

překročení kompetence je jednou z vad platných aktů → je platný, pokud není pro tuto vadu zrušen nebo změněn – uplatňuje

se předpoklad správnosti X nedostatek pravomoce činí akt paaktem

předpoklad správnosti pr. aktů státních orgánů je nezbytný pro fungování zákonnosti → zajišťuje efektivnost pr.aktů, 

stanovení neplatnosti vadných pr. aktů by neodpovídalo jejich povaze a účelu → každý je povinen se řídit řádně vyhlášeným 
normativním (či pravomocným individuálním pr.) aktem státního orgánu i tehdy, je-li tento akt v rozporu s právní normou, s 

níž má být v souladu (rozhoduje akt vyšší právní síly) !!

soud má zvláštní postavení → je vázán pouze zákonem, má tedy pravomoc neaplikovat předpis nižší pr. síly, pokud shledá 

jeho nesoulad se zákonem, to se však vztahuje jen k individuálnímu případu, proto se jeho rozhodnutím nemění platnost 
předpisu (zrušit jej může Ústavní soud)

řešena ne/závaznost vadných individuálních pr. aktů, které patří do správní nebo soudní pravomoce (rozdělení pravomocí 
mezi správu a justici však není důsledně provedeno, rozhodující je justice), soud může tedy posuzovat, zda tento akt byl 

vydán kompetentním orgánem a nepředpokládá se správnost v tomto soudním rozhodování (na rozdíl od rozhodování 
ostatních orgánů)

u interních instrukcí → jsou-li v rozporu s pr. předpisy, tak ve vztazích, které jsou regulovany zákoníkem práce, není plnění 
stanovené těmito instrukcemi právní povinností