TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
jako je přiznávána všem mezinárodním smlouvám. Lze říci, že z formy pramene práva dovozují důležitost obsahu.
o
Některé ústavy zmiňují smlouvy o lidských právech jako samostatnou kategorii, které přiznávají jinou (vyšší)
právní sílu než ostatním mezinárodním smlouvám a dalším pramenům mezinárodního práva. Zdá se, že tyto ústavy
kladou důraz více na obsah smluv než na formu v podobě pramenu práva.
o
Ústavní normativní příkaz k právní síle mezinárodních smluv o lidských právech je modifikován judikaturou
ústavních soudů.
o
Některé ústavy k přijímání mezinárodního práva v domácím právním řádu zcela mlčí a otázka právní síly
jednotlivých pramenů mezinárodního práva včetně mezinárodních smluv o lidských právech je řešena soudní
judikaturou.
o
otázkou je tedy právní síla mezinárodních smluv a jejich dodržování na úrovni státu
Meze základních práv
•
Jsou sice nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, mohou být však omezeny – v případě kolize dvou
základních práv dokonce musí být jedno z nich omezeno
•
Výchozím stavem stavem je neomezené základní právo, např.svoboda projevu
•
Základní práva mohou být omezena trojím způsobem:
◦
Přímo Listinou
◦
Zákonem za splnění podmínek Listiny
◦
V případě kolize s jiným základním právem (tj.implicitně listinou)
▪
Základní právo může být omezeno z důvodu kolize s jiným právem – ikdyž u některých základních práv není
výslovně stanovena možnost jejich omezení
▪
Žádné základní právo nemá aobsolutní přednost před jiným, kterékoli může v určité situaci převážet nad jiným
▪
Např. institut nutné obrany podle §29 trestního zákoníku umožňuje za splnění určitých podmínek bránit majetek
se zbraní v ruce; v extrémním případě smrti útočníka tak právní řád favorizuje právo vlastnit majetek před
právem na život