TP - Pražská scripta

model měření efektivnosti práva, který by byl univerzálně použitelný – k tomuto závěru vedou dva důvody:

◦

relevantní výsledky může výzkum efektivnosti práva přinést jen při zohlednění všech relací v systému společenských 
cílů, zájmů, hodnot a potřeb a v systému společenských faktorů, které dosahované výsledky ovlivňují a limitují

◦

relevantní výsledky lze dosáhnout jen u vědomí diferencovaného přístupu v rámci uvedených systémových vazeb; to 
vyplývá z rozdílných metod právní regulace a jejich účelné kombinace

•

tyto poznatky vedly k závěru, že je třeba vycházet ze systémového pojetí efektivnosti společenského působení práva

◦

v tomto pojetí je efektivnost komplexní pojem obsahující relace cíle a výsledku, cílů a potřeb, výsledku a nákladů

◦

míra efektivnosti působení právních norem ve společnosti je přitom ovlivňována pestrým vějířem právních a dalších 
sociálních faktorů.

•

systémové pojetí efektivnosti umožňuje na jedné straně strukturalizaci na dílčí výzkumy efektivnosti jednotlivých 
subsystémů práva (např. výzkum kvality legislativní činnosti rezultující v kvalitě právních norem, výzkum úrovně právního 
vědomí adresátů právních norem, výzkum nákladů spojených s aplikací určitého zákona atd.) – na druhé straně propojuje i 

tyto dílčí pohledy do širších sociálních vazeb a souvislostí (můžeme tedy hovořit též o sociálně právním pojetí efektivnosti)

68. Mezery v právu

•

neúplnost platného právního řádu spočívající v tom, že pro určité společenské vztahy neexistuje konkrétní normativní 
ustanovení

•

mluvíme o mezerách v právu v rovině de lege lata a de lege ferenda

•

mezery v právu de lege ferenda = případy, kdy určitá právní otázka není právním řádem upravena, ač by podle toho, kdo o 
mezeře mluví, upravena být měla