TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
•
zákonodárná moc v ČR náleží dvoukomorovému Parlamentu (čl.15 Ústavy), zákon je přijat buď na základě společné vůle
nadpoloviční většiny přítomných poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů,nebo, v případě neshody, na základě
vůle nadpoloviční většiny všech poslanců (tj.alespoň 101 poslance).
•
zákonodárná iniciativa: poslanec, skupina poslanců, Senát, zastupitelstvo kraje, vláda
•
na základě ústavního zákona č.4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR (recepční zákon), zůstaly v platnosti
dosavadní zákony a právní předpisy československé a české, pokud byly platné na území ČR v den zániku ČSFR.
36
Zákonná opatření Senátu
•
Senát přijímá zákonná opatření v době, kdy je rozpuštěna poslanecká sněmovna, čl.33 Ústavy stanovuje řadu formálních i
obsahových omezení, zejména lze přijímat zákonná opatření jen na návrh vlády a jen ve věcech, které nesnesou odkladu
•
zákonné opatření pozbude platnosti, neschválí-li je zvolená Poslanecká sněmovna na své první schůzi (čl.33 odst.5 Ústavy)
•
nestává se formálně zákonem, zůstává zákonným opatřením, tak jak bylo publikováno ve Sb. ; prezident zde nemá právo veta
•
nesmějí upravovat:
◦
ústavu
◦
státní rozpočet a závěrečný účet
◦
volební zákon
◦
mezinárodní smlouvy
Dekrety prezidenta republiky ČSR
•
Benešovy dekrety přijaté v letech 1940 – 45 v době nesvobody
•
ratihabované Prozatímním Národním shromážděním jako zákony v roce 1946
Obecně závazné vyhlášky
•
Obecně závazné vyhlášky kraje – patřící do samostatné působnosti kraje, vymezené v zákoně o krajích, lze jimi ukládat
povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon, nesmějí být v rozporu se zákony, vydává je
zastupitelstvo kraje