TP - Pražská scripta

•

recepční ústavní zákony = ústavní zákony přijaté po 6. 6. 1992 (den voleb)
◦

ÚZ č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR

◦

ÚZ č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR

◦

řeší otázku kontinuity a diskontinuity

◦

univerzální sukcese = úplné převzetí právního řádu jiného státu

•

součásti ústavního pořádku ČR mají tedy shodnou právní sílu ústavního zákona, mohou být měněny jedině ústavním 
zákonem (čl.9 odst.1 Ústavy), který ke svému přijetí vyžaduje přísnější proceduru – třípětinovou většinu všech poslanců a 

třípětinovou většinu přítomných senátorů (čl.39 odst.4 Ústavy)

•

předpisy nižší právní síly (zákony, podzákonné předpisy) nesmějí ústavnímu pořádku odporovat, v takovém případě mohou 
být zrušeny Ústavním soudem (čl.87 odst.1 písm. a),b) Ústavy)

•

v zásadním nálezu Pl.ÚS 27/09 (č.318/2009 Sb., kauza Melčák) ale Ústavní soud zrušil i ústavní zákon, konkrétně ústavní 
zákon č.195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Ústavní soud se tak přiklonil k výkladu, že 
má pravomoc zrušit i ústavní zákon, znamená-li nepřípustnou změnu podstatných náležitostí demokratického právního 

státu (čl.9 odst.2 Ústavy)

•

ústavní zákon nesmí být v rozporu s nedotknutelným jádrem ústavního pořádku (někdy též materiálním ohniskem Ústavy), 
které je vymezeno právě v čl.9 odst.2

Právní předpisy jsou přijímány  zákonodárnými sbory,  na základě zákonného zmocnění  orgány moci výkonné  a  orgány územní samosprávy.
Rozlišujeme právní předpisy: 

•

originální (původní) povahy - zákony,zákonná opatření Senátu,dekrety prezidenta republiky, obecné závazné vyhlášky v samostatné
působnosti obcí a krajů (patří mezi právní předpisy podzákonné)