Vypracované otázky 2

Prvky systému práva:

• právní normy – jejich určité množství a uspořádání tvoří právní předpisy

• právní předpisy – jejich množství vytváří další strukturní jednotku – právní odvětví

• právní odvětví – mezi jednotlivými právními odvětvími existuje provázanost ve formě zásad a principu, rozlišují se:

  • veřejnoprávní (vztahy mezi subjekty jsou nerovné)

  • soukromoprávní (vztahy mezi subjekty jsou rovné)

• právní zásady a principy – základní nepřekročitelné a vždy platné axiomy, mohou být:

  • odvětvové

  • principy práva jako takového – např. princip spravedlnosti

• rozdíl mezi zásadou a principem – zásada je měnitelná

Kritéria systému právo

• princip prvotnosti a odvozenosti

• princip právní síly – hierarchie mezi jednotlivými právními normami

• ústavnosti a podzákonnosti – ústavě nesmí odporovat žádný zákon ani podzákonný předpis

• existenčnosti a funkčnosti

• ignorantia legis neminem excusat – právní systém postaven na předpokladu, že neznalost práva neomlouvá

Soukromoprávní odvětví

• občanské právo hmotné

• občanské právo procesní – někteří to nepovažují za soukromoprávní odvětví

• rodinné právo

• obchodní právo – v některých právních řádech kontinentálního systému patří pod občanské právo

• pracovní právo (sociální zabezpečení)

• pozemkové právo

• družstevní právo

• mezinárodní právo soukromé

Veřejnoprávní odvětví

• ústavní právo

• trestní právo hmotné

• trestní právo procesní

• správní právo (hmotné a procesní)

• finanční právo

• právo životního prostředí

• mezinárodní právo veřejné

• církevní právo – opět spory, zda je spíš soukromé nebo spíš veřejné (do veřejného proto, že církve jsou schvalovány státem)

Komplexní právní odvětví

• jsou ve společnosti nejvýznamnější

• je zde jeden nejdůležitější právní předpis z hlediska hmotného a jeden z hlediska procesního (např. občanské právo – Občanský zákoník a Občanský soudní řád)

• patří sem právo občanské, obchodní, trestní, správní

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva

• dochází k jejich střetávání

• objevuje se otázka, co je významnější

• odpověď přestavují dva směry:

  • 1. monistická koncepce

    • národní právní řády jsou jen autonomní součástí světového práva

  • 2. dualistická koncepce

    • uznává existenci dvou oddělených právních systémů

    • vzájemně se doplňují a prolínají

Pronikání mezinárodního práva do vnitrostátního práva

• recepce – uznání (čl. 10 Ústavy ČR) - vyžaduje normu recipovanou a normu, prostřednictvím které se recipuje (čl. 10 to do jisté míry nesplňuje)

• adaptace – přijmu příslušné normy mezinárodního práva a přizpůsobím je svému vnitrostátnímu právu

• inkorporace – vytrhnu z mezinárodní smlouvy určité ustanovení a vložím do vnitrostátního práva

• transformace – týká se ostatních mezinárodních smluv (např. ne o lid. právech) – transformovaná smlouva se nestává pramenem práva, pramenem práva je oznámení o přijetí mezinárodní smlouvy