Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vypracované otázky 2

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (141.88 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Státy samy publikují (např. ČR: Sbírka zákonů a mezinárodních smluv)

  • Ústava ČR

    • Čl.10

      • Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

    • Čl.10a

      • (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.

      • (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

    • Čl.10b

      • (1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.

      • (2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.

      • (3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.

    • Čl.49

      • K ratifikaci mezinárodních smluv

        • a) upravujících práva a povinnosti osob,

        • b) spojeneckých, mírových a jiných politických,

        • c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,

        • d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,

        • e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,

      • je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.

    1. + 11. Systém práva a práv. odvětví. Právo veřejné a soukromé

    Systém práva

    • Právo je jedním ze sociálních systémů. Vyznačuje se jednak jednotou, ale také vnitřní diferenciací. Právo je odlišné od politiky, morálky, náboženství

    • Jednotícím faktorem přes všechny vnitřní diferenciace je to, že v něm vždy nalezneme specifický normativní jev.

    • Existují i podružné jednotící faktory, ve kterých se projevuje specifická normativnost:

      • právní principy (právní zásady) - základní zásady, na kterých právo stojí

      • meziodvětvové právní instituty - souhrn norem, které upravují určitý druh společenského vztahu (jednotící povahu mají ty, které se uplatňují ve více odvětvích)

    • Dále se budeme věnovat kontinentálnímu systému práva. U něho rozlišujeme tři kritéria diferenciace:

      • podle metody právní úpravy (právní regulace)

      • podle předmětu právní úpravy (právních vztahů)

      • podle účelu právní úpravy

      • Podle metody právní úpravy

        • Zohledňujeme určité aspekty práva a dělíme ho na:

          • soukromé - založeno na rovnosti subjektů

          • veřejné - založeno na nerovnosti subjektů

        • Existují tři teorie tohoto rozdělení, které se nevyvracejí, ale navazují na sebe:

          • zájmová teorie (římský právník Ulpián) - to, co slouží jednotlivému člověku je právem soukromým, co odpovídá zájmu státu je právo veřejné (vycházela z nadřazenosti státu nad občanem)

    Témata, do kterých materiál patří