Vypracované otázky 2

KOLEKTIVNÍ SMLOUVY

• Kolektivní smlouvy jsou cílem a výsledkem kolektivního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání je jednou z několika podob společenských vztahů mezi odbory a zaměstnavateli

• Kolektivní smlouvy jsou dvoustranné právní úkony uzavírané mezi odborovými organizacemi (vyššími odborovými orgány či odborovými svazy), na straně jedné a zaměstnavateli (sdružením zaměstnavatelů) na straně druhé, jejichž obsahem je určení mzdových a dalších pracovních podmínek, v rámci, který umožňují předpisy pracovního práva

• Podmínky pro uzavírání kolektivních smluv jsou obsaženy v zákoníku práce. Právní otázky jsou upraveny v zákoně č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Zákon upravuje hlavně tu část kolektivního vyjednávání, která je završena uzavřením kolektivní smlouvy

• Subjekty kolektivní smlouvy

  • Kolektivní smlouvy však nejsou závazné (= práva a povinnosti) jen pro odbory a zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance, za kterého smlouvu uzavřel příslušný odborový orgán (tento orgán uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni)

  • Problémy mohou nastat, jestliže u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Pro tyto situace platí, že příslušné odborové orgány mohou vystupovat a jednat s právními důsledky jen společně a ve vzájemné shodě (= vystupují vůči zaměstnavateli jako jeden právní subjekt). Neshodnou-li se odborové organizace navzájem, nemůže být kolektivní smlouva platně uzavřena.

  • U jednoho zaměstnavatele může být uzavřena pouze jedna kolektivní smlouva.

  • Zákon rozlišuje dva druhy kolektivních smluv: kolektivní smlouvy vyššího typu a podnikové kolektivní smlouvy.

  • Subjektem podnikové kolektivní smlouvy je zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba), subjektem kolektivní smlouvy vyššího stupně je příslušný orgán organizace zaměstnavatelů (př. výbor svazu zaměstnavatelů)

• Obsah kolektivních smluv

  • Jde o tři druhy vztahů:

    • individuální závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

    • kolektivní závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

    • práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy.

• Právní rámec kolektivní smlouvy je velmi benevolentní, vytváří široký prostor pro smluvní volnost stran, které si sami sjednávají obsah konkrétních závazků. Mzdové a pracovněprávní nároky však mohou být upravovány jen v rámci daném právními předpisy.

• Pracovněprávní předpisy upravují nároky zaměstnanců trojím způsobem:

  • kogentně – zde se strany kolektivní smlouvy nemohou odchýlit od znění právní normy vůbec.

  • relativně kogentně – zde se strany mohou od dispozice normy odchýlit, avšak jen ve směru, který právní norma připouští (př. mzdové ujednání – mantinely – minimální mzda)

  • dispozitivně – smluvní strany si mohou nároky zaměstnanců upravit podle své vůle.