Vypracované otázky 2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KOLEKTIVNÍ SMLOUVY
Kolektivní smlouvy jsou cílem a výsledkem kolektivního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání je jednou z několika podob společenských vztahů mezi odbory a zaměstnavateli
Kolektivní smlouvy jsou dvoustranné právní úkony uzavírané mezi odborovými organizacemi (vyššími odborovými orgány či odborovými svazy), na straně jedné a zaměstnavateli (sdružením zaměstnavatelů) na straně druhé, jejichž obsahem je určení mzdových a dalších pracovních podmínek, v rámci, který umožňují předpisy pracovního práva
Podmínky pro uzavírání kolektivních smluv jsou obsaženy v zákoníku práce. Právní otázky jsou upraveny v zákoně č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Zákon upravuje hlavně tu část kolektivního vyjednávání, která je završena uzavřením kolektivní smlouvy
Subjekty kolektivní smlouvy
Kolektivní smlouvy však nejsou závazné (= práva a povinnosti) jen pro odbory a zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance, za kterého smlouvu uzavřel příslušný odborový orgán (tento orgán uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni)
Problémy mohou nastat, jestliže u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Pro tyto situace platí, že příslušné odborové orgány mohou vystupovat a jednat s právními důsledky jen společně a ve vzájemné shodě (= vystupují vůči zaměstnavateli jako jeden právní subjekt). Neshodnou-li se odborové organizace navzájem, nemůže být kolektivní smlouva platně uzavřena.
U jednoho zaměstnavatele může být uzavřena pouze jedna kolektivní smlouva.
Zákon rozlišuje dva druhy kolektivních smluv: kolektivní smlouvy vyššího typu a podnikové kolektivní smlouvy.
Subjektem podnikové kolektivní smlouvy je zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba), subjektem kolektivní smlouvy vyššího stupně je příslušný orgán organizace zaměstnavatelů (př. výbor svazu zaměstnavatelů)
Obsah kolektivních smluv
Jde o tři druhy vztahů:
individuální závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
kolektivní závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy.
Právní rámec kolektivní smlouvy je velmi benevolentní, vytváří široký prostor pro smluvní volnost stran, které si sami sjednávají obsah konkrétních závazků. Mzdové a pracovněprávní nároky však mohou být upravovány jen v rámci daném právními předpisy.
Pracovněprávní předpisy upravují nároky zaměstnanců trojím způsobem:
kogentně – zde se strany kolektivní smlouvy nemohou odchýlit od znění právní normy vůbec.
relativně kogentně – zde se strany mohou od dispozice normy odchýlit, avšak jen ve směru, který právní norma připouští (př. mzdové ujednání – mantinely – minimální mzda)
dispozitivně – smluvní strany si mohou nároky zaměstnanců upravit podle své vůle.