Vypracované otázky 2

Gramatický výklad (jazykový)

• viz výše, stejně jako logický výklad (jsou tam argumenty a tak..!!!)

1. Zrušení nezákonných právních aktů a neplatnost úkonu

Zrušení nezákonných právních aktů

• U NPA a IPA platí tzv. presumpce (předpoklad) správnosti. Z této zásady vyplývá, že i vadný právní akt je platný a má při splnění právních podmínek (př. publikace ve Sbírce zákonů) zásadně stejné právní účinky jako akt bezvadný – dokud není zrušen či změněn.

• Nicotný právní akt (= paakt) nemá účinky právního aktu, vydal jej někdo, kdo k tomu neměl pravomoc.

• Prostředkem této záruky (zrušení nezákonných právních aktů) je vydání nového NPA nebo rozhodnutí normativní povahy, jimiž se ruší nebo mění nezákonný právní akt.

• Normativní právní akt (NPA) může být zrušen pouze aktem téhož nebo vyššího stupně právní síly. V úvahu přichází autoremedura (akt téhož orgánu) nebo akt orgánu vyššího.

• Zvláštní úlohu zde plní Ústavní soud - jedná se o akty konstitutivní, s účinky ex nunc.

• Formou náprav vad Aktů aplikace práva (AAP) upravují procesní předpisy správního a soudního řízení. Rozhodnutí či usnesení o zrušení či změně AAP mají individuální právní povahu.

Neplatnost právního úkonu

• Zde se presumpce správnosti neuplatňuje. O vadném právním úkonu hovoříme, nesplňuje-li náležitosti stanovené právní normou. Vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný. Neplatnost právních úkonů nastupuje bezprostředně ex lege po porušení práva.

1. Subjektivní a objektivní odpovědnost

• Právní odpovědností se rozumí povinnost strpět za porušení povinnosti následky stanovené právními normami, v rámci odpovědnostního právního poměru.

• Právní povinnost je zpravidla spojena se vznikem nové povinnosti, a to v důsledku zaviněného porušení povinnosti původní.

• Zpravidla se rozlišují tyto formy odpovědnosti na základě vztahu objektivních a subjektivních předpokladů:

  • Subjektivní odpovědnost (odpovědnost za zavinění)

    • úplná subjektivní odpovědnost

    • odpovědnost za presumované zavinění s možností vyvrátit je přesvědčivými důvody

  • Odpovědnost objektivní (bez ohledu na zavinění)

    • objektivní odpovědnost absolutní (bez možnosti liberace),

    • odpovědnost objektivní s připuštěním liberačních důvodů

• Objektivní odpovědnost má významné místo v právu soukromém (zejm. právu občanském, obchodním, zčásti pracovním) a dále v některých institutech práva správního. Je vyloučena v právu trestním a přestupkovém, které je vybudováno na základě principu odpovědnosti za zavinění. V právu se rozlišují různé druhy, resp. systémy právní odpovědnosti (trestní odpovědnost, správní odpovědnost, disciplinární odpovědnost a soukromoprávní odpovědnost).