Vypracované otázky 2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Gramatický výklad (jazykový)
viz výše, stejně jako logický výklad (jsou tam argumenty a tak..!!!)
Zrušení nezákonných právních aktů a neplatnost úkonu
Zrušení nezákonných právních aktů
U NPA a IPA platí tzv. presumpce (předpoklad) správnosti. Z této zásady vyplývá, že i vadný právní akt je platný a má při splnění právních podmínek (př. publikace ve Sbírce zákonů) zásadně stejné právní účinky jako akt bezvadný – dokud není zrušen či změněn.
Nicotný právní akt (= paakt) nemá účinky právního aktu, vydal jej někdo, kdo k tomu neměl pravomoc.
Prostředkem této záruky (zrušení nezákonných právních aktů) je vydání nového NPA nebo rozhodnutí normativní povahy, jimiž se ruší nebo mění nezákonný právní akt.
Normativní právní akt (NPA) může být zrušen pouze aktem téhož nebo vyššího stupně právní síly. V úvahu přichází autoremedura (akt téhož orgánu) nebo akt orgánu vyššího.
Zvláštní úlohu zde plní Ústavní soud - jedná se o akty konstitutivní, s účinky ex nunc.
-
Formou náprav vad Aktů aplikace práva (AAP) upravují procesní předpisy správního a soudního řízení. Rozhodnutí či usnesení o zrušení či změně AAP mají individuální právní povahu.
Neplatnost právního úkonu
Zde se presumpce správnosti neuplatňuje. O vadném právním úkonu hovoříme, nesplňuje-li náležitosti stanovené právní normou. Vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný. Neplatnost právních úkonů nastupuje bezprostředně ex lege po porušení práva.
Subjektivní a objektivní odpovědnost
Právní odpovědností se rozumí povinnost strpět za porušení povinnosti následky stanovené právními normami, v rámci odpovědnostního právního poměru.
Právní povinnost je zpravidla spojena se vznikem nové povinnosti, a to v důsledku zaviněného porušení povinnosti původní.
Zpravidla se rozlišují tyto formy odpovědnosti na základě vztahu objektivních a subjektivních předpokladů:
Subjektivní odpovědnost (odpovědnost za zavinění)
úplná subjektivní odpovědnost
odpovědnost za presumované zavinění s možností vyvrátit je přesvědčivými důvody
Odpovědnost objektivní (bez ohledu na zavinění)
objektivní odpovědnost absolutní (bez možnosti liberace),
odpovědnost objektivní s připuštěním liberačních důvodů
Objektivní odpovědnost má významné místo v právu soukromém (zejm. právu občanském, obchodním, zčásti pracovním) a dále v některých institutech práva správního. Je vyloučena v právu trestním a přestupkovém, které je vybudováno na základě principu odpovědnosti za zavinění. V právu se rozlišují různé druhy, resp. systémy právní odpovědnosti (trestní odpovědnost, správní odpovědnost, disciplinární odpovědnost a soukromoprávní odpovědnost).