Vypracované otázky 2

Zvláštní úlohu zde plní Ústavní soud - jedná se o akty konstitutivní, s účinky ex nunc.

Formou náprav vad Aktů aplikace práva (AAP) jsou procesní předpisy správního a soudního řízení. Rozhodnutí či usnesení o zrušení či změně AAP mají individuální právní povahu.

6. Neplatnost právního úkonu

• Zde se presumpce správnosti neuplatňuje. Vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný

• Neplatnost právních úkonů nastupuje bezprostředně ex lege po porušení práva

7. Rozhodování sporů

• Předmětem této záruky je zákonnost ve sféře paritních, soukromoprávních vztahů

• Prostředkem je rozhodnutí (deklaratorní povahy), jímž je autoritativně zjišťována existence či neexistence sporných subjektivních práv nebo povinností. Rozhodování sporů přísluší zásadně soudu. Subjekty v soudní při jsou vůči sobě v paritním postavení. Mají rovná práva.

8. Donucení

• Rozlišujeme

  • donucení nepřímé - vznik nové (sankční) povinnosti – pro dotyčného znamená újmu, důvodem nepřímého donucení je zejména:

    • právní odpovědnost za soukromoprávní delikt, resp. protiprávní stav. Povinnost vzniká přímo v důsledku protiprávního jednání nebo protiprávního stavu (př. rozhodnutí o náhradě škody).

    • právní odpovědnost za veřejnoprávní delikt: povinnost ze sankce vzniká teprve rozhodnutím, aplikujícím sankci (př. rozhodnutí o vině a trestu)

  • donucení přímé - tzv. výkon rozhodnutí (exekuce), důvodem přímého donucení je:

    • nesplnění povinnosti, jež je již vyjádřena ve vykonatelném rozhodnutí.

    • povinnost podrobit se sankci (odpykat trest) uložená ve vykonatelném rozhodnutí, u níž nebývá jiný než nucený výkon možný

• Povinnost podrobit se exekuci vzniká teprve rozhodnutím nařizujícím výkon příslušného vykonatelného rozhodnutí.

• + - hledají se další prostředky, jak zvýšit účinnost systému PZZ – př. ombudsman či systémové propojení stávajících záruk.