Vypracované otázky 2

1. Časová působnost

Působnost právních norem

• působení právní normy na chování lidí. V užším slova smyslu to znamená relaci právní normy a teritoria (místní působnost), právní normy a osob – potenciálních adresátů (osobní působnost), právní normy a času (časová působnost = platnost a účinnost), právní normy a skutkových podstat (věcná působnost)

Časová působnost – platnost, účinnost právních norem

• Čas jako významná okolnost je právní normou kvalifikován jako právní skutečnost. Čas je důležitým faktorem i v oblasti realizace práva a působnosti práva. Právní norma platí v časově omezeném období.

• Důležitými momenty pro právní normu jsou okamžiky schválení, rozeslání (publikace, = okamžik platnosti) a účinnosti.

  • Norma schválená je nadána pouze „existencí“, „politickou platností“, není však součástí platného právního řádu a není způsobilá vyvolávat účinky sledované zákonodárcem.

  • Proces dále pokračuje rozesláním (publikací). Norma rozeslaná se stává součástí platného právního řádu, je přístupná veřejnosti. Je však dosud neúčinná, a tak není způsobilá vyvolávat účinky sledované právotvůrcem. Platnost je předpokladem účinnosti právní normy. Doba mezi platností a účinností je označována jako legisvakanční lhůta.

  • Teprve uplynutím této legisvakanční lhůty nastupuje moment účinnosti právní normy. Účelem legisvakanční lhůty je seznámit adresáta právní normy s jejím zněním, případně vytvořit podmínky pro možnou realizaci právní normy. Rozlišujeme obecnou a speciální:

    • Obecná legisvakanční lhůta je stanovena publikační normou na 15 dní.

    • Speciální LVH je dána délkou časového úseku mezi datem rozeslání právní normy a nabytím účinnosti. Výjimečně splývá den účinnosti s datem platnosti (rozeslání, publikace).

• Právní norma působí do budoucna, retroaktivita je přípustná výjimečně.

  • Nepravá retroaktivita - otázky vzniku právního vztahu jsou posuzovány podle staré právní úpravy, obsah pak po nabytí účinnosti právní normy se nově řídí podle ní.

  • Pravá retroaktivita - právní vztahy vzniklé a právem upravené před účinností nové právní normy se zcela a úplně řídí novou právní úpravou.

• Časová působnost právní normy zaniká z vnitřních či vnějších důvodů.

  • Vnitřním důvodem je uplynutí doby, na kterou byla právní norma vydána. Sama si určuje termín zániku svého časového působení.

  • K vnějším důvodům řadíme výslovné zrušení (derogaci), či zrušení mlčky. Jde-li o zrušení normativního právního aktu celého, hovoříme o abrogaci. Derogační klauzule výslovná může mít několik podob:

    • generální derogační klauzule obecně stanoví zrušení všech právních norem, které odporují dané právní normě nové.

    • taxativní d.kl. obsahuje konečný výčet všech norem, které jsou rušeny.