Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vypracované otázky 2

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (141.88 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • falzifikaci - úmyslné

  • Důvody vadné interpretace mohou spočívat buď v osobě interpreta (jeho vrozené intelektové vlastnosti, malá znalost interpretačních druhů a postupů, tendence interpretovat právní normu ve svůj prospěch na úkor správnosti apod.) nebo spočívají mimo interpreta (nízká kvalita samotné právní normy)

  • Zvláštním druhem je interpretace tendenční, která nemusí být nutně vadná.

  • Modelové situace interpretace práva při realizaci práva

    • A: Subjekt interpretace vyhledá právní normu ve vztahu k danému konkrétnímu případu a nevzniknou mu pochybnosti, jak ji vyložit. Operace má poznávací charakter, základní metodou je metoda jazykového gramatického výkladu

    • B: Subjekt interpretace vyhledá právní normu a vzniknou mu pochybnosti, jak na daný případ normu vyložit. Za pomoci interpretačních pravidel tedy pochybnost odstraní. Tato operace má poznávací a hodnotící charakter

    • C: U interpretátora vzniknou pochybnosti, jak interpretovat právní normu, a tyto pochybnosti neodstraní ani při použití různých interpretačních pravidel. Zde musí interpretátor volit některou z možností, vedle poznávací a hodnotící činnosti se zde uplatňuje i činnost volní (rozhodovací). Výsledkem tohoto procesu je akt interpretace práva (AIP).

    1. Struktura právního vztahu

    2. Charakter právních vztahů, právní subjektivita

    viz otázka 18

    1. Druhy interpretace

    Druhy interpretace práva

    • Podle toho, kdo podává výklad

    • Podle způsobu a metody výkladu

    • Podle rozsahu výkladu ve vztahu k textu normativního právního aktu

    Dle autora výkladu

    • Výklad autentický

      • podává ho ten, kdo normu vydal, vychází se zde z římské zásady: komu přísluší tvorba, tomu přísluší interpretace. Autentický výklad podávaný mimo příslušnou platnou právní úpravu není právně závazný, jinak ano

    • Výklad legální

      • obecně závazný výklad, k němuž je právní normou výslovně zmocněn ten, kdo právní normu nevydal. Získává tak v této formě významnou pravomoc

    • Výklad oficiální

      • podává jej subjekt nadřízený pro své podřízené, děje se tak formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány a pracovníky závazné. Zavazuje však jen subjekty v rámci právního vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Oficiálním výkladem není vázán soud

    • Výklad orgánu aplikujícího práva

      • je individuálně právně závazný – pro jedinečný konkrétní případ – pouze tehdy, když se stává součástí AAP. Bývá obsažen v odůvodnění rozsudku, nebo jiného IPA.

    • Tzv. judikatura

      • zvláštní výklad soudní (Nejvyšší soud sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska, pokud je třeba v některé otázce sjednocení výkladu. Tato stanoviska jsou publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek – rozhodnutí mají současně právní závaznost AAP. V praxi se používá pro tato rozhodnutí název judikatura)

    Témata, do kterých materiál patří