Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
základní rysy:
státně mocenský charakter
obecné pravidlo chování
abstraktní, obecné pravidlo
východiskový prvek systému práva
státně mocenský předpis
je svým obsahem i konkrétní
specializace práva
diferenciace – předmětná – zájem, který je ochraňován v právních normách x funkční
konkretizace(detailizace obsahu) – objevuje se zde žádoucí vzor, něco co by mělo být v ideálním případě splněno
integrace(zobecňování, právní institut) – sdružování norem do vyšších celků
Definiční znaky norem
Materiální
Normativnost – tvorba zavazujících pravidel
Všeobecná právní závaznost – je závazná pro všechny, univerzální
Závaznost prostřednictvím pr. Systému
Vymezuje se jak ve směru k subjektům, tak k objektům
Univerzální = platí pro všechny
Obecnost
Působí na všechny členy jedné množiny
Absolutní(všichni), relativní(určité subjekty), jedinečná(jedna os. – prezident)
Státní donucení
Formální
Pravomoc – normu musí vydat, ten kdo na to má pravomoc
Forma – určitost, písemnost, publikace ve sbírkách zákonů
Prvky právní normy
Subjekt – osoby fyzické, právnické a stát
Objekt – námět zájmu normotvůrce – lidské chování atd.
Obsah – příkaz, zákaz, dovolení atd.
Struktura právní normy
Trichotomie právní normy:
Hypotéza – předpoklady, podmínky dispozice
Dispozice – vlastní pravidlo chování – bez dispozice to nemůže být právní norma
Sankce – nepříznivý následek
Jednotlivé typy struktury
Jednočlenná – D, Praha je hlavní město, předpis nabývá účinnosti tehdy a tehdy
Dvoučlenná H+D nebo D+S
Trojčlená H + D + S
Čtyrčlená H+D+negace D+S
Normové komplexy – určitá spojení
V trestním právu (H+D)>S; v mezinárodním rozsah(popis právní situace, kde je konflikt)>navázání(odkaz na právní řad)
Dle strukturních prvků rozlišujeme
Podmíněné x nepodmíněné (mají, resp. Nemají hypotézu)
Perfektní x imperfektní (obsahují, resp. Neobsahují sankci)
Druhy hypotéz, dispozic, sankcí
Dle obecnosti dikce formulace
Relativně abstraktní
Formulována neurčitěji – obecněji, používají se neurčité pojmy(veřejná bezpečnost, dobré mravy)
Umožňují širší obecnost, větší prostor pro uvážení soudu, menší míra právní jistoty
Relativně konkrétní – chování subjektu dle normy je konkrétnější
Dle alternativnosti nebo kumulativnosti formulace
Alternativní – umožňuje výběr z několika možností(nebo, anebo…)
Kumulativní – nutnost splnit všechny pravidla a podmínky dané normy(a, i, rovněž)
Dle úplnosti či neúplnosti pr. Formulace
Taxativní, enumerativní – nic jiného než je vypsáno, úplný výčet
Demonstrativní, příkladné – stanoví obecné podmínky, déle příkladné výčty podmínek, čímž tvoří škálu možností pro posuzování(alespoň, zejména, například…)