Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

105. Evropská unie jako nadnárodní útvar, jako územní organizace veřejné moci

• První nápady: Jiří z Poděbrad, Jindřich IV., Napoleon Bonaparte, návrh na vznik 1929

• Evropská unie není stát, ale supranacionální forma sdružení států

• Je označována za postmoderní konfederaci – je útvarem ve vývoji jak z hlediska právní povahy, funkcí i složení

• Uspořádání EU se nadále vyvíjí – europeizace, což souvisí s integračními procesy, které se projevují jak ve fungování EU

• Prohlubuje se rozdíl v postavení členských a nečlenských států

• Vymezení evropeizace v oblastech

• Změny vnějších teritoriálních hranic

• Rozvoje institucí veřejné moci na evropské úrovni

• Pronikání fungování těchto institucí do celostátních a nižších úrovní samosprávy a organizace státní moci

• Vývoz výsledků evropské politické organizace a vládnutí mimo Evropu

• Politického projektu posílení a unifikace EU

• Je otevřen prostor na poli soukromého práva, není vázána na veřejnou moc, ta poskytuje jen ochranu

• V oblasti veřejného práva je veřejná moc účastníkem právních vztahů, proto na úseku základních ústavních principů narazila myšlenka evropské integrace na reálný odpor – unijní právo x národní právo

• Na druhou stranu se v ústavách objevují „integrační klauzule“, díky které se stát otevírá světu

• Integrační klauzule – určení možností a rozsahu přenosu kompetencí v prospěch orgánů EU

• Supremační klauzule – určuje poměr vnitrostátního práva k právu EU, aplikační přednost má právo EU

• Kolizní klauzule – určuje pravidla, podle kterých se bude řešit spor mezi vnitrostátním a evropským právem

• Inkorporační klauzule – určuje způsob, jak bude právo EU působit na vnitrostátní právo

• Řešení střetu vnitrostátního a evropského práva

• Integrační kolizní formule – vnitrostátní předpis, který odporuje, musí být zrušen

• Integračně-etatistická kolizní formule – stát může požádat o změnu nadnárodního předpisu

• Etatistická kolizní formule – právo vystoupení z nadnárodní organizace

106. Evropská unie jako územní organizace veřejné moci. Stát jako člen Evropské Unie

Evropská unie jako územní organizace

• EU je zvláštní druh mezinárodní organizace, určitá rozhodnutí nepotřebují souhlas všech členů a působí přímo, bezprostředně a přednostně

• Není federací ani konfederací ale svazkem států, má novou podobu ústavních vazeb EU a členských států, který je odlišný od vazeb států ve federaci

• To má charakterizovat vzájemné propojování a doplňování ústavních řádů na různých úrovních – princip komplementarity (doplňování)

• Provázanost soudního rozhodování - ústavní systém EU, zahrnuje ústavní principy obsažené v primárním právu EU, judikatuře soudů EU, v ústavách a judikatuře států EU, v ústavách a judikatuře členů federací a dalších pramenech

• EU nemá území, to je chápáno jako prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, kde je zaručen volný pohyb osob

• Východiskem pravidla pro fungování vnitřního trhu – prostor bez vnitřních hranic, zajištění volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, EU nezáleží na vnitřním členění státu (federace, konfederace, …), členský stát musí toto zajistit

• Existuje evropské občanství, ne však evropský lid

• Charta základních práv EU – katalog práv, svobod, řídí se jím orgány a jiné subjekty EU a členské státy při aplikaci evropského práva

• Orgány EU