Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

98. Organizace státního území; základní východiska členění územních jednotek

• 2 přístupy k organizaci státního území

  • stát má na základě územní výsosti právo uspořádat územní poměry podle svých záměrů (účel státu, územní výsost)

  • stát by měl (stejně jako v případě jednotlivce) respektovat určité přirozené danosti (osídlení, kultura, národnost, …)

• sociální inženýrství

  • projevilo se za francouzské revoluce

  • umělé vytvoření departementů ve FR, atd. atd.

  • územní členění je jeho produktem

• územní jednotky se člení na:

  • územně správní (okresy, župy, departementy, vojvodství, …)

    • odlišení existence sídel (města, obce) s výjimkou městských států (Monako, Vatikán)

    • podstatné je, zda v nich stát umístí orgány státní moci ≈ státní správa

    • i když zde státní správa není, obce zpravidla vykonávají územní samosprávu

  • územně samosprávné

    • územní celky s právem na samosprávu, které vystupují jako územní veřejnoprávní korporace

    • sdružují osoby na daném území

    • mocenské a ekonomické prostředky

    • nesou odpovědnost za svá rozhodnutí

  • autonomní (typické ve Španělsku – 17 jednotek, v Bulharsku zakázány ústavou)

    • části území s možností rozhodovat o některých otázkách (jazyk, kultura, …) nezávisle na ústřední moci

    • devoluce = předávání kompetencí shora (Skotsko, Wales)

  • regionalismus (Itálie)

    • regiony vybaveny samostatností zaručenou speciálním zákonem

    • možnost přijímat regionální zákony

  • politické (ve federacích – mají vlastnosti státu)

  • federální území (Yukon, kmenová území v Pákistánu)

    • na území federace teritoria, která nepatří k území žádného subjektu federace

    • spravována z centra státní moci

  • federální distrikty (ve federacích – Washington D. C., Canberra)

    • území, na kterých působí orgány federace a nejsou součástí území členských států

• speciální územní jednotky (bezcelní zóny, volební obvody, pásma svobodného obchodu, obrana státu – obvody, ve kterých jsou ozbrojené síly)

• další členění: (členění území je věcí politického rozhodnutí)

  • symetrické (ve stejném stupni na stejné jednotky)

  • asymetrické (různé jednotky… - do 1968 Slovensko)

• území se člení za politickým nebo geografickým účelem

• několik tendencí – koncentrace, dekoncentrace, centralizace, decentralizace

99. Územní organizace státní moci, kritéria určující její povahu, principy unitarismu a federalismu

Územní organizace státní moci

Základní typy – unitární stát, federace, (unie), konfederace, nadnárodní organizace

Tři základní formy spojení státu podle Jellinka

• stát států

• svazek států – existuje trvalá, rozsahem omezená organizace, není subjekt mezinárodního práva

• spolkový stát