Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• správa pospolitosti (veřejně mediační fce)

• účast jednotlivců na správě veřejných záležitostí

• subjekty vznikají na základě veřejnoprávního aktu (obvykle zákona) jako veřejnoprávní korporace

• Personální základ:

• příslušnost profesi (profesní sam.)

• postavení nebo působení v urč. rámci:

• akademická samospráva- příslušnost k prostředí akademických svobod na VŠ

• zájmová samospráva- vymezené zastoupení veřejnosti v orgánech kontroly některých oblastí veřejného zájmu

  • někdy povinné (nucené) členství- př. při studiu na VŠ

• vrchnostenská oprávnění- k uplatnění veřejného zájmu, vztahují se k:

• vydávání vnitřních předpisů

• vydávání autoritativních rozhodnutí v konkrétní věci

• zajištění organizace a řádného chodu korporace

• institut vlastního majetku korporace

• zajištění ochrany

93. Formy územní organizace státní moci. Pojetí státního území a pojem územní organizace státu

• území je považováno za nutnou součást pojmu moderního státu

• nabytí státního území = stát získá územní svrchovanost

• Neubauer rozlišuje teorie: vlastnické, založené na územní výsosti, předmětové (státní území je předmětem státoprávního věcného práva), prostorová (území je prostorem činnosti státu), kompetenční, normativní

• existence území obecně a jeho právní vymezení – vymezení hranic (i prostorové), státní režim hranic, aspekty vzniku a zániku státu

• způsoby nabývání a pozbývání území státu: akrescence, okupace, cese, vydržení, adjudikace, anexe

• rozčlenění území státu a jeho právní vymezení – vymezení územních jednotek, ve kterých působí je spravující orgány pod centrální mocí

• území vcelku a jeho členění z hlediska organizace státní moci

• uspořádání území z hlediska vztahu státní moci jako svrchované moci k jednotlivcům – vztah státní moci k obyvatelstvu (jurisdikce, občanství, evidence pobytu, uprchlíci)

• územní aspekty existence právního řádu a jeho vztahy k okolí i dovnitř

• právní aspekty existence území v celku vůči okolí – vztah státní moci k jiným státům

• symbolika území a státu – územní organizace v širším smyslu

• státní území (teritorialita) – vztah státu k takovému území, vůči němuž a na němž realizuje státní moc

• existence území státu obecně a jeho právní vymezení – otázka vymezení státních hranic a jejich právní režim, vymezuje se i vzdušný prostor a směrem do nitra země

• způsoby nabývání a pozbývání území: přirůstání, okupace, cese, anexe, vydržení, opuštění území (jen u pozbytí)

• rozčlenění území státu: vymezení územních jednotek, ve kterých působí a spravují je orgány pod centrální mocí

• místní – členové místní pospolitosti jsou spjati vzájemnými vztahy, mají svůj původ v trvalém obývání téhož místa, sdílí zájmy a hodnoty

• znaky obce: území, personální základ, právní subjektivita a odpovědnost, soustava orgánů obce, normotvorná pravomoc, výkonná pravomoc ve věcech výkonu veřejné správy, obecní majetek

• územní samospráva – sdílené zájmy a postoje na vyšším než obecním celku