Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Notářství

• patří k nejstarším právnickým profesím

• výhradní činnosti: sepisují veřejné listiny o právních úkonech, provádí osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímají listiny a jiné věci do úschovy

• konkurující činnosti: konkurence s advokátní činností (poskytování právních porad atd.), s činností státní správy (ověřování listin), výjimečně se soudy (ověřování listin)

• notariát není vždy státní orgánem, jejich postavení bývá upraveno speciálním zákonem

• od advokacie se liší zejména jmenováním do funkce státním orgánem, používáním státního znaku a složením slibu

Další prostředky

• daňový poradci, patentoví zástupci, exekutoři

91. Samospráva. Charakter a pojem samosprávy

• samospráva je vlastností určitých subjektů, jež mají tyto znaky

• samostatnost a nezávislost na jiných subjektech státní moci

• rovnoprávnost se subjekty stejného řádu

• existence skupinového zájmu

• vnitřní uspořádání umožňující jejich jednotlivým prvkům (FO, PO) podílet se na vzniku, realizaci a kontrole rozhodnutí

• existence ekonomické základny

• vázanost právním řádem státu při existenci vlastí normotvorby

• dělíme do dvou skupin

• vzniklé nezávisle na státu: sdružením fyzických osob (přirozeně vzniklé – obce, samospr. sdružení působící uvnitř st. a nest. institucí – školy, sdružení vznikající povinně na základě příslušnosti k profesi, sdružení vzniklá na základě svobodné vůle občanů)

• sdružení, jejichž základním článkem jsou PO, nebo organizace (sledujeme nezávislost na st. org., nezávislost k určitému centru

• dvě teorie vztahu státu a samosprávy (přenášení správy x správa jako analogie s právy občanů)

• samosprávné vztahy – horizontální vztahy

• představuje vysoký stupeň demokracie, autonomie – vnitřního uspořádání, kolektivní přijímání rozhodování, místní samospráva je většinou závislá ekonomicky na státní moci – dotace ze státních prostředků, lepší pozice zájmových korporací – ekonomická samostatnost spíše dosažitelná

• ve vývoji postupná snaha pospolitostí o relativní autonomii (i veřejná mediační funkce pospolitostí), decentralizace státní moci ve prospěch jiných subjektů

• Charakter samosprávy v moderním státě: politická a správní povaha, ekonomický základ:

  • Politická povaha:

    • Demokratický aspekt

    • Správa veřejných záležitostí (nepodílí se na ni jen stát, ale i jiné subjekty)

    • Politické právo občanů i jednotlivců na samosprávu

    • Samospráva jako jeden z projevů pluralitního a občanského charakteru společnosti – regulace, prezentace, prosazení vztahů, u kterých je vhodnější přihlédnout k jejich místním, profesním, kulturním, či jiným zvláštnostem

    • Zdroj politické legitimity moci samosprávy je konkrétní pospolitost

    • Vertikální dělba moci vede k decentralizaci státní moci