Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

Územní (vertikálně dekoncentrované) orgány státní správy

• buď sledují administrativně teritoriální uspořádání státu (nemusí být zřízeny všude) nebo působí ve zvláštních územních částech

• vůči tomuto území mají specializovanou a specifickou působnost (svěřena zákony)

• jsou nezávislé na místních orgánech státní správy i místní samosprávě

• mají různou podobu, setkat se s nimi lze v řadě zemí v oblasti finanční, daňové, celní, dopravní, těžební, policejní správy atd.

Charakteristické znaky

• subordinační vztahy vůči orgánům státní správy vyššího stupně, tyto orgány jsou v postavení služebně nadřízených subjektů, které se zabývají v případě

• vlády řízením a koordinací činnosti hlavně místních orgánů státní správy, s vládou zpravidla působí některé z ministerstev

• resortních ministerstev řízením, organizováním a koordinováním činnosti a výkonu státní správy podřízenými místním i územním orgánům

• instanční vztahy vyplývající z příslušnosti toho kterého orgánu vystupovat ve správním procesu

• zásady monokratické a jmenovací, v čele orgánu stojí většinou vedoucí místního a téměř vždy vedoucí územního orgánu

Pravomoci

• místní orgány státní správy zpravidla disponují vydávat na základě zákonného zmocnění odvozené obecně závazné právní předpisy (čímž se odlišují od územních orgánů státní správy)

83. Charakteristika orgánů zajišťujících ochranu práva

• orgány ochrany práva jsou jedním z tří druhů státních orgánů (st. orgány: parlamentní, exekutivní, orgány ochrany práva)

• jejich úkolem je zjišťovat a ověřovat, zda nedošlo k porušení práva.

• patří sem:

  • Soudy - rozhodují nezávisle, nestranně a samostatně v konkrétních věcech (viz další otázky týkající se soudnictví)

  • Ombudsman - přijímání stížností občanů na jednání orgánů st. spr. či soudů

  • Státní zastupitelství - zastupuje konkrétní zájem státu

• S ochranou práva může být spojena i činnost policie.

• právní ochranu zajišťují také subjekty, které nejsou státními orgány; nepatří do státního mechanismu. Jde o advokacii a notářství.

• Některé prostředky stanovují i mezinárodní úmluvy, které zakotvují instituce jako je Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, Evropský soudní dvůr v Luxemburgu

84. Základní znaky soudnictví a soudní pravomoc

Soudnictví (viz. ot. 25)

• jeho jádrem je soudní pravomoc, která se dá rozdělit na:

• civilněprávní: rozhodování sporů o právo mezi stranami

• trestně právní: rozhodování o vině, případně o trestu

• správněprávní: přezkoumávání rozhodnutí vydaných právními orgány ve správním řízení

• ústavněprávní: rozhodování o ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, popř. i individuálních právních aktů

• soudnictví prodělalo se vznikem moderního státu značné změny