Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Každá vláda, prezident, ministerský předseda potřebují k dispozici aparát a další pomocné orgány (každodenní chod vlády)
78. Působnost, pravomoc a formy rozhodování vlády moderního státu
Působnost
stanovování cílů základní linie státní politiky (vychází z vládního programu)
koordinování: dochází k reitegrování cílů a problémů, zpravidla se týká slaďování rozhodnutí, výkonu správy atd., často spojeno s předsedou vlády
informování a komunikace uvnitř i vně vlády, komunikace s parlamentem (interpelace, podklady atd.), se soudními orgány a dalšími orgány ochrany práva; informační povinnost se týká i občanů (právo na informace)
kontrolní a dozorová: autokontrolní mechanismy, ale i působení vůči ostatním orgánům státní správy a dalším institucím a zařízením, které jsou jí podřízené; vláda je odpovědna za objektivní, kvalitní a rychlý výkon státní správy
rozhodovací a nařizovací: oprávnění přijímat rozhodnutí a vydávat právní akty vlády
reprezentační: zahraniční návštěvy, sjednávání smluv, účast v mezinárodních organizacích, účast na zasedáních ostatních státních orgánů, veřejných i soukromých organizací
Pravomoc
závisí na obecně společensky přijímané koncepci státu (neoliberální, sociální)
Vláda rozhoduje kolektivně ve formě usnesení
Delegované zákonodárství
Formy rozhodování vlády
vlády rozhodují kolektivně, výsledkem je usnesení, který má typově zpravidla charakter
usnesení v užším smyslu
akty řízení vlády, ministerstev a ostatních orgánů a institucí, jímž jsou určeny
rozhodnutí o různých konkrétních závěrech a návrzích vlády
nařízení, dekretů a výnosů: je to projev nařizovací pravomoci; podzákonný charakter (vydávány na základě a provádění zákonů)
delegované zákonodárství: oprávněné nejvyšších vládně výkonných orgánů vydávat na základě a v mezích zákona normy s mocí zákona
79. Pojmová a organizační východiska zásad organizace veřejné a státní správy; přehled jejich
základních organizačních zásad
Pojmová a organizační východiska
Veřejná správa
v organizačním pojetí zahrnuje
státní orgány veřejné správy, tj. vládní orgány a ostatní orgány státní správy
veřejnoprávní korporace a jejich orgány: relativní autonomie při působení v oblasti výkonu veřejné správy
společným znakem obou druhů orgánů je výkon veřejné moci v podobě správy veřejných záležitostí
Státní správa
nezávislost a vázanost mocí v podmínkách moderního státu, ale i struktura vztahů mezi orgány jsou projevem určitých zásad organizace, tzn. zásady koordinace, subordinace, koncentrace, dekoncentrace, míra centralizace a decentralizace rozhodovacích pravomocí, uplatňování rezortní a územní zásady