Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• monokratický typ: v čele stojí jedna osoba (nejčastěji ministr nebo státní tajemník), jejíž pozice vyplývá z ústavní charakteristiky a jejími zástupci jsou zpravidla státní sekretáři, podsekretáři nebo náměstci

• kolektivní typ: v čele je nejčastěji předseda (plní jen organizační, řídící a reprezentativní funkce), podmínkou legitimity a platnosti rozhodování je usnesení kolektivního grémia

• základní otázky organizace a řízení bývají popsány ve statutu představujícím jeho výchozí vnitroorganizační normu

Působnosti a pravomoci

• vyplývají zpravidla z ústavně koncipované charakteristiky jako orgánů působících v odborných (specializovaných) oblastech (resortech)státní správy

• koncepční působení a rozhodování v rámci resortu

• formulování, realizace a odpovědnost za resortní politiku

• její analýza, vyhodnocování a kontrola

• příprava a návrhy příslušné právní úpravy

• vydávání odvozených obecně závazných právních předpisů

• vztahy a spolupráce s ostatními ústředními orgány

• působení v oblasti mezistátních, mezinárodních a případně nadstátních stycích a realizace důsledků z nich plynoucích

• řídící a organizující působení při výkonu státní správy směřující vůči jim podřízeným územním orgánům státní správy, případně vůči orgánům místní samosprávy

• správně procesní postavení, kdy ústřední orgán vystupuje podle právní úpravy v jednotlivých zemích (buď jako prvo nebo jako druhoinstanční orgán)

• územní: ústřední orgán pro správu určitého území, zámořských území atd.

• osobní: týkají se jen určité skupiny osob (uprchlíků, atd.)

• časovou stránku: ústřední orgán, u něhož je splnění nebo zajištění určitého úkolu podmínkou ukončení jeho činnosti

Typy rozhodnutí

• akta rozhodnutí: interní normativní instrukce, individuální služební pokyny atd. jejichž prostřednictvím je řízena a organizována

→ činnost samotného orgánu

→ činnost a výkon státní správy

• rozhodnutí v užším slova smyslu týkající se různých konkrétních závěrů a návrhů orgánů

• vyhlášek jako odvozených obecně závazných právních předpisů

• rozhodnutí ve správním procesu nezávislé na tom, zda jde o prvoinstanční nebo druhoinstanční

82. Územní orgány státní správy

• zpravidla nejpočetnější skupina orgánů ve státě

• je to projev organizačního pojetí státní správy, zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým administrativně nebo jinak vymezovaným částem území státu

Místní orgány státní správy

• obvykle sledují administrativně teritoriální uspořádání státu, tj. jejich působnost se vztahuje vůči okresu, kraji, okrsku, provincii, departementu, regionu

• vůči příslušným územím mají zpravidla obecnou působnost, tj. zajišťují výkon státní správy ve více oblastech, obvykle ale ne ve všech

• nejčastěji podoba okresních úřadů (přednosta), orgánů prefekta v departementu (Francie), vládního komisaře v oblasti i prefekta v provincii (Itálie), zemského rady a vládního přednosty (SRN)