Státověda kompletní shrnutí ke zkoušce

• podmínky úspěchu této demokracii – stejná velikost segmentů, omezený počet segmentů

• přispívá k rozvoji federalismu – zkoumání důvodů a podmínek vzniku federace

• důvody:

1. ekonomické – např. vznik USA; rozšíření trhu bez celních bariér, vzájemné doplňování ekonomik, mezinárodní konkurence; typické pro většinu federací

2. zahraničně-politické – posílení vzájemné obrany členských států proti hrozbě zvnějška, např. vznik USA, Kanady, Austrálie, SSSR

3. zeměpisné

4. národnostní – udržení státní jednoty; mohou se překrývat s důvody náboženskými (rozdělení Indie – islámská a hinduistická část)

5. historicko-kulturní – vychází z dříve existujícího federativního uspořádání (SRN), navazování na tradiční členění unitárního státu, opírání se na o historický vzor, koloniální struktura

• význam federalismu v ochraně menšin:

  • ústavní federalismus – menšina má možnost přijímat vlastní decentralizovaná rozhodnutí

  • správní federalismus – menšina si sama dělá rozhodnutí ústředních orgánů

• 2 vztahové stránky federalismu:

1. vztah federativního státu k jeho součástem (vertikální působení federalismu)

2. vztahy mezi subjekty federace (horizontální působení federalismu)

• dříve otázkou vzniku národních států v západní Evropě (dnes už nehraje roli)

• významná role národa v ideologiích marxismu i nacionalismu

102. Historický vývoj a současné pojetí federalismu

Historický vývoj federalismu

• federalismus z latiny – foedus = smlouva

• smlouva o spojení, sdružení více jednotek do určitého celku

• nejčastěji – územní unie (federace) – státní zřízení

• spolky států již ve starověkém Řecku – městské státy se spojovaly na obranu proti barbarům

• symnachie – hegemonie jednoho ze států

• sympolitea – vyvinutější spolek, společné úřady, shromáždění, bez hegemonie jednoho státu

• řecké státy neztrácely svou svrchovanost

• později Římané připojovali státy ke svému impériu, spojovali se se státy, které zůstaly svobodné

• otec moderního federalismu – J. Althusius (16. -17. st.) – představa budoucí společnosti budované na federálním svazku (vesnice je federací rodin, atd..)

• Ch. Montesquieu – význam federace je ve spojení předností silné monarchie (obrana) a malých jednotek (demokracie)

• praktická realizace až koncem 18. st. – vznik USA – první ucelená koncepce federalismu (× slabá nefunkční konfederace)

Současné pojetí federalismu

• federalismus je výraz uspořádání a fungování určitých politických institucí

• federalismus = organizační forma spojení rovnoprávných, autonomních subjektů (země, oblasti, státy, strany, zájmové organizace apod.) do jednoho celku (unie, svaz)

• plnění společných úkolů přenáší subjekty na tento celek (na plnění se společně podílí)

• podle míry autonomie se stupeň federalismu pohybuje mezi unitarismem a konfederalismem