Státověda vypracované otázky

Metody = uspořádané, systematické zkoumání, poznávání určitého objektu

1. obecné metody

empirická - získávání faktů

pozorování - je méně složitá, jednodušší

experimenty - musíme řešit ústavnost (protože může dojít k něčemu, co je nezvratné), musí to být promyšlené

racionální metody - interpretace údajů získaných empirickou cestou

metoda indukce - z dílčích poznatků usuzujeme na poznatky obecné (práv. norma je indukovaná věta)

metoda dedukce - vypovídá o interpretaci a aplikaci práva

metoda analogie - usuzování z urč. běhu okolností na urč. jev (méně častá)

2. dílčí metody

a) metoda komparatistická (srovnávací)

- potvrzuje se, zda zobecněné může platit (srovnávání v čase a v prostoru)

- musí se srovnávat srovnatelné a z hlediska přijatelného měřítka (makroúroveň, meziúroveň, mikroúroveň)

- zda aspirujeme na východiska univerzální nebo partikulární

b) systémová metoda

- systém = celek, u jehož částí převažují integrativní vlastnosti nad jejich vlastnostmi odstředivými (převažuje orientaci dovnitř nad orientací vně)

- o jeho kvalitě rozhoduje nejen kvalita vzájemných částí, ale zejména kvalita vztahů mezi těmito částmi

- část - je dále dělitelná

- prvek - je dále nedělitelný

- nadsystém - např. skupina č. 1

- podsystém - např. chlapci ze skupiny č. 1

c) metoda dogmatická (juristická, právní) - viz. teorie práva

d) metody sociologické - viz. sociologie

e) metody exaktní

- souvisí s problémem kvantifikovatelnosti

- v někt. oblastech je obtížnější je uplatnit

1. Vztah společnosti a státu v podobě společenské smlouvy (středověké formy, novověké formy, smlouva o vládě)

společenská smlouva - lid zmocnil stát k výkonu státní moci

Přehled učení o společenské smlouvě = jedná se o možné řešení vztahů mezi státem a společností, které vychází ze smluvního vztahu.

William z Orkhamu = světská moc není závislá na moci církevní, naopak ve světských záležitostech se musí světské moci podřídit i moc duchovní

Marsilius z Padovy = světská moc je legitimována mocí lidu jen k tomu účelu, kterému má sloužit

- zdůrazňuje, že orgány státu by měly být vytvářeny na zastupitelském principu (když dochází ke zneužívání státní moci, lid může tohoto člověka od moci násilně odtrhnout - právo lidu na odpor)

Johannes Althrusius (konsociační demokracie)

Středověká privilegia a výsady udělované panovníkem byl způsob, jakým si stavy smluvním způsobem s panovníkem rozdělovaly moc ve státě. V 16. a 17. století se pak objevily práce Hobbse a Locka, kteří smlouvu považovali za nejdůležitější důvod vzniku státu.

učení o smlouvě o vládě (15., 16. stol.)

- bývá označováno jako učení o státní suverenitě

Jean Bodin

- společnost předává svoji moc suverénovi (panovníkovi) a ten prostřednictvím takto získané absolutní moci zajišťuje bezpečnost ve společnosti