Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
70. léta- energetická krize, dostavila se hospodářská recese. Podnikatelé začaly přemisťovat své sídla do daňových rájů, aby se vyhnuly enormní finanční zátěži. V důsledku nedostatku prostředků se dostavila krize sociálně právního státu.
Učení o postindustriálním státě
- v USA a Velké Británii na přelomu 80. a 90. let
učení o neoliberalismu
- tyto myšlenky mají základ v neoliberálním učení o moderním státu
- Robert Nozick
- je nutné zabezpečit vlastnické právo a svobodu nakládání s majetkem
- James Buchanan
- stát by se neměl vůbec plést do otázek vlastnictví s výjimkou ochrany vlastnického práva
- představitelé byli inspirováni liberálním učením o státu, ale ortodoxní aplikace liberalismu 19. stol. na podmínky 20. stol. by byla nemožná (z politického hlediska)
- Margaret Tatcherová, Ronald Reagan
- výrazné snižování úlohy státu, výraznější privatizace (toho, co bylo v pováleč. období znárodněno), stát snižoval daně
koncept asistenčního státu (90. léta) - John Major
- reálný polit. vývoj v moderních státech (politici si uvědomili, že koncept sociálně práv. státu není možné zachovat, koncept liberálního státu v absolutní podobě také není reálný)
- představuje řešení, které na jedné straně vychází z toho, že moderní stát není státem, který by byl všezasahující (je ve svých aktivitách omezený a omezitelný), na straně druhé je nutné zajistit urč. sociální status jednotlivce
- tento stát nezajišťuje ani negarantuje, ale asistuje (snaží se zajistit standard jednotlivce)
- politici se pohybují na hraně (těchto koncepcí)
- Bill Clinton, Tony Blair, Schrőder, Lionel Jospin
koncept moderního státu (současnost)
- jedním momentem je moderní liberalismus (aby se moderní stát neproměňoval v byrokratickou centralizovanou instituci, ne vždy podává návrh, jak to realizovat) = posílení participativní demokracie
- dalším momentem je postavení státu v nadstátním prostředí (např. EU) - tendence, které mohou vést ke vzniku federace
- dalším momentem je problém práv. řádů
- důležitý je fenomén globalizace
Stát jako instituce a jeho specifika.
- veřejné - stát, státy, mezinárodní organizace, veřejnoprávní korporace - obce, kraje, komory, církve, kulturní organizace
- soukromé - korporace a ostatní soukr. společnosti
- velkou roli hraje jednotlivec
Stát jako zvláštní instituce vznikl stabilizací a posléze institucionalizací komplexních společenských vztahů. má zvláštní znaky jako např. formalizaci organizace a funkcí, určitelnost a relaltivní samostatnost instituce.
specifika státu jako instituce se projevují především v politickoprávní rovině.
Stát je společensky univerzální institucí, jejíž formalizace je založena především na právu, demokratický stát je navíc založen na legalitě a legitimitě vládnoucí moci. je subjektem nejvyšší veřejné moci, vytváří jednotný právní řád, zajišťuje ústavnost…Organizační podoba státu závisí na politickoprávní situaci.