Státověda vypracované otázky

John Locke - lidé mají právo na to, aby se sdružili (aby uzavřeli paktum unionis)

- jestliže se sdruží v instituci, nemusí tato instituce projevovat názor jednotlivce, ale musí chránit jeho politická práva (paktum subjectionis)

- vlastníci majetku musí být připraveni na to vzdát se jeho části (aby platili daně)

I. Kant - zákonodárci by měli tvořit zákony tak, aby se tyto zákony co nejvíce blížily představě společnosti o těchto zákonech

J. J. Rousseau - vůle lidu má být transformována okamžitě prostřednictvím delegátů shromáždění

- další cestou je cesta referend, plebiscitů (přímá demokracie)

N. Machiavelli

- to, co se doposud označovalo slovem impérium, republika, říše, …, je státem (pozitivní)

- stát je nejen dokonalá instituce, ale je to také instituce, které je opodstatněna svou vlastní existencí (lidé jsou schopni jí odpustit, i když se nechová morálně a eticky) - stát by měl dodržovat normy, ale pro určitý účel může použít i jiné prostředky, politická účelovost není nade vše (negativní)

doktrína (něco, co je aplikováno) o liberálním státu (přelom 18. a 19. stol.)

- učení o ústavním státu už funguje

- došlo k zásadnímu oddělení společnosti a státu - protože společnost chtěla dát najevo, že je jedním subjektem a stát jako instituce je druhým subjektem

- k tomuto oddělení dochází na základě právní regulace

- stát může regulovat společenské vztahy jedině na základě zákona

- liberální stát je nazývám státem elit (stát honoraciorum) - existují censy majetkové, pohlavní, ..l.

- někdy se mu také říká minimální stát (nebo noční hlídač) - působení státu je patrné jen v některé oblasti společnosti (obrany, financí, školství, kultury, …)

1. Společnost jako prostor pluralitních zájmů a stát. Industriální společnost a stát.

- pluralitní stát má prvky demokracie a polyarchie, respektování více názorů, volby

- industriální st. - doktrína o soc. státě (Eckhard), regulace a státní zásahy, spol. nemá být rozdělena na 2 vrstvy (B. Disraeli), „cukr a bič“ (Bismarck), koncept stát. blahobytu - USA před 2. sv. válkou, vliv odboru (Rooswelt-New Deal),

V industriální společnosti člověk žádá a také dostává prostor k vyjádření svých zájmů, tato společnost se více zajímá sociálními otázkami, lidé se spolčují a vytvářejí sdružení hájící jejich zájmy.

Učení o industriálním státě

- stát reagoval a byl nucen reagovat na rozšíření politické základny

- stejně tak se rozšiřuje sociální základna (stále více lidí chce, aby moderní stát společnosti určitým způsobem vracel její podíl na polit. moci)

- industriální stát se začíná víc a víc zabývat sociálními otázkami

Teoretickou koncepci vytvořili:

- Disraeli - úvaha o budoucnosti britské společnosti (bál se, že bude národ chudých a bohatých, aby se zabránilo prohlubování rozdílů, je nutná aktivní sociální politika státu)