Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Konflikt abstraktního státu s konkrétní instituci je oblast velice široká, např. nedodržování práva, konflikt zájmů, nedostatečné vymezení pravomocí státu, nechopnost řešit problémy, problémy mezi politickými silami, byrokracie apod.
Stát je univerzální institucí s nejvyšší mocí nadaném území - je ale také subjektem práva = PO, která má charakter veřejnoprávní korporace.
Instituce - veřejné a soukromé
Soukromé instituce
- orientují se spíše dovnitř, na zájmy své a svých složek
- neměly by se chovat mocensky (vztahy s ost. institucemi jsou založeny na dohodě a společných postupech)
- když dochází k přenášení činností veřejných institucí na soukromé, nestává se ze soukromé instituce veřejná; děje se tak jen podle zákona (a často i smlouvy)
Veřejné instituce
- veřejný zájem, působí na společenské vztahy
- mohou (musí) se chovat i mocensky (tzn. nepoužít moc vždy, jen tehdy, když není jiné východisko)
- musí = v některých případech
stát (je veřejnoprávní korporací v širším slova smyslu)
veřejnoprávní korporace (v užším slova smyslu)
- korporace = společenství, pospolitost
- subjekty jsou fyzické osoby, mezi kterými jsou velmi intenzivní vztahy
- vztahy jsou charakterizovatelné
- zájmová (profesní společenství např. Komora advokátů)
- kulturně duchovní (univerzity)
- územní (obce)
Moderní stát a jeho znaky.
- univerzální instituce, specifická org., formalizace prostřednictvím práva
právo - upravuje činnost a organizaci státu, rovnost před zákonem, stát je poskytovatel (grant) práva, legitimní charakter
znaky - demokratičnost, legitimita, pluralita, prvky polyarchie, dělba moci, státní znaky
Moc a stát; politická legitimita a legalita
moc - společenský jev, jehož základem jsou vztahy mezi jednotlivci, společenskými skupinami a institucemi
- šance prosadit uvnitř společenského vztahu vlastní vůli, a to i proti vůli (odporu). (Weber)
přirozená autorita - dobrovolné uznávání a respektování určitého subjektu ze strany jiných subjektů
stát - musí mít pol. a pr. legitimitu, schopnost vynutit jejich dodržování, důležitá je moc, disponuje přir. autoritou, jejím zdrojem je lid, právo řídit společnost, legitimita je dána volbami
legitimizující přístupy - přímá a zastupitelská demokracie
zásady legitimity - vláda většiny, ochrana menšin, vláda na čas, vyloučení násilné vlády, právo na odpor
legalita - vztah mezi státem společností založený na právu
- legalita = vztah mezi státem a společností založený na právu
- stát má politickou a právní legitimitu (právní legitimitou se rozumí legalita)
Stát a moc jsou dva pojmy, jež jsou spolu velmi silně svázané. Moc jako taková má dvě stránky - přirozenou = legitimní autoritu, již subjekty respektují a uznávají jako přirozený společenský jev; druhou stránkou je moc v užším smyslu, která nehledí na dobrovolné podřizování subjektů, ale na jejich ovlivňování, řízení a působní na ně bez jakýchkoliv ohledů na jejich vůli. např. ve státě totalitním bude stát používat svou donucovací moc v mnohem větší míře než ve státě demokratickém, kde je státní moc založena na legalitě = právem upravené působení státní moci, a na legitimitě = princip většiny, vláda načas a ochrana politických menšin.