Státověda vypracované otázky

- subjektem, který právo tvoří a aplikuje v režimu ústavnosti a zákonnosti

- plní funkci mediační

zákonodárství

- druh stát. činnosti, který spočívá v přípravě, projednání a přijetí práv. normy obsažené v pramenu práva nejvyšší práv. síly, případně ve formě s ním srovnatelné (např. rozhodnutí v rámci referenda)

- subjekty zákonodárné činnosti - Parlament, hlava státu, vláda, ministerstva, jiné ústřední orgány stát. správy, subjekty samosprávy

- ne každý z nich může podat návrh

- subjekty se zákonodárnou iniciativou - Parlament (sněmovny, pokud jsou dvoukomorové, jednotliví členové nebo skupiny členů parlamentu), vláda, hlava státu (ale ne vždy, u nás není), subjekty samosprávy

- fáze

příprava

- důležitou roli hrají výkonné subjekty, které se setkávají s aplikací práva (nejlépe by mohly vědět o tom, jestli jsou podmínky proto, aby byl upraven právem urč. společenský vztah)

- vrcholí návrhem

projednání

- 3 kroky:

první čtení

- Parlament posoudí, zda se návrhem bude zabývat (zda splňuje formální předpoklady a zda nastal čas se tímto problémem zabývat)

tzv. organizační výbor - dodává návrh

komise ústavní, která se zabývá posouzením otázky, zda návrh je či není v souladu s ústavou

finanční komise

věcný výbor

druhé čtení

- Parlament posuzuje návrh ve všeobecné rozpravě a jednotlivé práv. instituty na základě doporučení jedn. komisí a výborů

- pak by mělo být „jasno“

třetí čtení

- mělo by být věnován organizačně-technickým, gramatickým, podstatu neměnícím záležitostem, často se však i tady diskutuje k různým klíčovým otázkám (dochází k taktizování, politikaření)

přijetí

- schválení návrhu

- v ústavách požadována urč. většina (v případě ústavního zákona kvalifikovaná)

- i když byl přijat, je to stále návrh

- až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon

- u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy

- význ. roli hraje hlava státu - disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)

pozitivní zákonodárství - urč. pramen práva osahuje práv. normu, která vytváří, upravuje nebo ruší spol. vztah

negativní zákonodárství - spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na roveň postavené (může práv. normu jen zrušit, ne přijmout)

institut delegovaného zákonodárství - urč. činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí práv. normy … je svěřena vládě

- tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN)

- tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě

- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústav. zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

- důvody pro - např. když hrozí nebezpečí z prodlení (nemůže se sejít Parlament) - zpravidla obsažena v ústavě