Státověda vypracované otázky

- je mu podřízená vláda, vůdce i vláda jsou ze své činnosti neodpovědni

- většinou jen jedna politická strana, moc je soustředěna v rukou několika jedinců

- zákonodárný orgán bývá zrušen

- např. Německo za druhé světové války

Socialistická republika

- monistická forma vlády shromáždění

- zastupitelský sbor - vedoucí úloha, volí hlavu státu, někdy i vládu a soudce Nejvyššího soudu, nepodléhá kontrole

- jsou na něm závislé ostatní nejvyšší státní orgány a jsou mu odpovědny

- nejvyšší orgány spolu jednají na principu vzájemné spolupráce - nekontrolují se

- chybí typické aspekty dělby moci (uplatnění svrchovanosti pracujícího lidu)

- komunistické země

1. Demokracie a její formy. Znaky demokracie z hlediska státovědy *

Demokracie

- starověk – pouze přímá demokracie

- 18. století – rozlišována demokracie (dnešní přímá demokracie), republika (dnešní zastupitelská demokracie)

- demokracie - polyvalentní pojem, „forma vlády založená na vládě lidu, svobodě a rovnosti“

Znaky demokracie:

1. vláda lidu (suverenita lidu) – pojetí:

a) třídní - všelidová vláda (pokud existují pouze spřátelené třídy)

b) obecné – obecná pravidla kapitalismu (vláda většiny, ochrana menšiny, vláda načas)

2. vláda pro lid - státní moc má sloužit obecným potřebám a blahu společnosti, společnost musí mít prostředky ke kontrole nositele moci a možnost jej vyměnit

3. vláda lidem - způsob výkonu moci ve státě - přímá nebo zastupitelská demokracie (+ prinp voleb a princip reprezentativního mandátu), zpravidla jejich kombinace

4. pluralita – pluralita názorů, svobodná soutěž politických stran, svobodné vyjadřování

- politická, sociální, náboženská, profesní… svoboda

principy regulující pluralitu:

- princip většiny = rozhodnutí většinově

- princip ochrany menšiny = např. vláda na čas, menšina se může stát většinou ad.

- princip vlády na čas = nutnost dodržení pravidelných lhůt volebního období

- princip vyloučení násilné vlády

- princip konsensu = shoda společnosti v základních otázkách (demokracie, samospráva ad.)

- princip práva na odpor

5. rovnost členů společnosti - stejná možnost účasti na rozhodování o veřejných záležitostech, stejný přístup k soudům ad.

- sortitivní reprezentace (rovnost provedená do všech důsledků)

6. svoboda – ničím neomezovaná účast na rozhodování celku, svoboda občanské společnosti (x svoboda jedince)

Vládnutí v podmínkách právního státu:

- právní stát zahrnuje řadu požadavků, které doplňují znaky demokracie

- formální právní stát – důraz na procedury

- materiální právní stát – důraz na hodnoty

7. respektování právních norem - pokud nebude respektován právní pořádek, demokracie není možná

8. stát má být ideologicky a nábožensky neutrální

9. hierarchie právních norem