Státověda vypracované otázky

- parlament může vyslovit vládě nedůvěru, ta poté musí podat demisi

- členové parlamentu získávají volbou reprezentativní mandát (jsou neodvolatelní voliči)

- historicky získal parlament klíčové postavení (VB) až po sjednoceni moci v jeho rukou

- poté demokratizace volebního práva

- generální nebo konkrétní zmocňovací klauzule pro orgány výkonné moci ( vydávání podzákonných norem), volba hlavy státu

- podle vzájemných vztahů mezi nejvyššími státními orgány – parlamentní x prezidentská republika + různé smíšené formy

Fungování základních institutů parlamentní formy závisí na:

- existence konsensu v základních otázkách celé společnosti

- svobodné volby

- činnost legální opozice

- jmenování premiéra

Westminsterský model

- majoritní demokracie

- 1215 – Magna Charta Libertatum

- král již nemohl vypisovat všechny daně, některé otázky musel konzultovat s Velkou radou, uznal samostatný status některých obcí, měl povinnost respektovat názor 25 baronů, kteří ho mohli upozornit na to, že se dopouští bezpráví (upozorňovací právo)

- 1254 – do Velké rady připuštěni rytíři

- 1265 – do Velké rady připuštěny obce

- základ pro budoucí rozdělení parlamentu na Horní (Sněmovna Lordů) a Dolní (Sněmovna obcí) SněmovnuHHHhHHHHH H

- vládní orgán byl vytvořen ze členů Dolní Sněmovny

- 1297 – zásada není možné vypsat daň bez souhlasu parlamentu

- zásada o panovníkovi v parlamentu – panovník je součástí parlamentu a zásada o panovníkovi v kabinetu – je součástí vládního orgánu

- 14. století – k aktům panovníka je nutná kontrasignace

- institut trestní odpovědnosti člena vládního orgánu (parlament mohl navrhnout i trest smrti), později ústavně právní odpovědnost (vyslovení nedůvěry)

- 15. století – vládní orgán začíná být nazýván kabinetem

- po Velké buržoázní revoluci změny – kabinet začíná být sestavován z členů Dolní Sněmovny, kteří získali většinu

- nějakou dobu zásada, že členové vlády neměli být členy DS, potom opět povinné členství

- Anna Stuartovna pověřila jednoho z ministrů (prvního ministra), aby řídil kabinet místo ní

- 18. století – kabinet stabilizoval svou pozici, přijímá vlastní rozhodnutí

- 19. století – institut vyslovení nedůvěry vládě - vzniká parlametní forma vlády

- rozšiřování volebního práva

- vláda parlamentu se začíná měnit ve vládu kabinetu

- 2. světová válka – u moci válečné kabinety a premiér jako vůdce lidu

- válečný kabinet – počet členů není určen žádnými pravidly, v mírovém kabinetu je to 16-21

- vliv kabinetu závisí na osobnosti premiéra

- vláda se nikdy neschází na společné schůzi, premiér jedná individuálně s jejími členy

1. Monarchické a republikánské typy forem vlády *

Parlamentní monarchie

- panovník je spíše formální hlavou státu