Státověda vypracované otázky

- rozdělení ústav podle stability

1) nezměnitelné ústavy – v historii se téměř neobjevují

2) ústavy, zakazující svou celkovou změnu - Norsko

3) ústavy, zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení

- 1814, Francie, Ústavní charta

- 1848, Švýcarsko – nezměnitelnost reprezentativní demokracie

- 1884, Francie, novela Ústavy 1875 – nezměnitelnost republikánského zřízení

- SRN – klauzule věčnosti – nezměnitelnost rozdělení spolku na země

- ČR – nezměnitelnost Listiny ZPaS + obecné „změna podstatných náležitostí právního státu je nepřípustná“

4) ústavy, zakazující změnu jen do určitého období

5) ústavy, zakazující změnu jen za určité situace – např Belgie, návrh na změnu nesmí být projednáván v době války a pokud se nemůže sejít parlament na státním území

Dynamismus

1) ústavy přikazující pravidelně provádět změny v určitých lhůtách

- 1911 Portugalsko – ústava musí být každých 10 let přezkoumána, Polsko

2) ústavy, umožňují provádět změny podle potřeby

- každá ústava s výjimkou těch ustanovení, která nelze podle ní změnit

- změna – na základě zákona

- přeměna – vznik ústavních obyčejů, výklad ústavy v judikatuře ústavního soudu, konkretizace ústavy cestou obyčejného zákonodárství

1. Forma ústavy *

- forma ústavy – zvláštní uspořádání prvků obsahu ústavy (vnitřní struktura) a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma)

Vnitřní struktura

- ústavní normy – kladní prvek obsahu

- ústavní instituty – ústavní normy upravující určitý institut (mandát, vlastnictví, volby)

- ústavní systém – soubor všech ústavních norem

Vnější forma

- nadpis ústavy - evidenční číslo v úřední sbírce, její ročník a titul

- systematika ústavy

- ústava je systém norem a institutů, tvořících základ systému práva

- obecná systematika: teoratická či ideologická koncepce, na které je ústava budována (pořadí, v němž je upravena státní moc, postavení jednotlivce, dělba moci ad)

- zvláštní systematika: legislativně-technická záležitost, uspořádání jednotlivých ustanovení, jejich vzájemná provázanost, členění

- vyšší právní síla

- hierarchické uspořádání právního řádu

- předpis nižší úrovně nesmí odporovat předpis vyšší úrovně

- předpis nižší úrovně musí být v souladu s předpisem vyšší úrovně

- ústava je předpis nejvyšší právní síly

- mezi předpisy platí: vertikální, horizontální a diagonální derogace

- závaznost – adresát právní normy je povinnen chovat se podle právní normy (nezávisí na právní síle)

- právní síla zaručuje samostatnost, vnitří jednotu a stálost obsahu ústavy, nemůže být narušena jinými právními předpisy

- ústavodárná procedura

- projev vyšší právní síly

- odlišnosti oproti zákonodárnému procesu: